Dílo #10561
Autor:Re
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Úlet
Zóna:Jasoň
Datum publikace:15.10.2004 13:13
Počet návštěv:733
Počet názorů:3
Hodnocení:

Prolog
"Tak už přece vstávej", budík se taky může pominout a jeho řev Ti rve uši, ale já neslyším, ani Tebe, jak na mě mluvíš a ani ten budík...
Probuzení

S úsměvem dusím se pod hříchem nedopsaných vět

Vstávám v rozbřesku a s tíhou nedožitých let

Rozfukuji paprsky.

Vločky matných dešťů

padají  mi  do okna

a kropí moji tvář...

No jo, vždyť už vstávám :(

Názory čtenářů
15.10.2004 14:07
vlk
Trocha naivným spôsobom napísané,ale možno obľubuješ malého princa :)
15.10.2004 16:05
LaMere
rozfukuj to je hezký...
ale ten smajlík na konci, no to ne, to posouvá cosi jako básničku kamsi jako do pekel.
15.10.2004 22:24
Zamračený_mnich
do pekel, ba...
Smaž tu vobludu

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)