Dílo #10495 |
Autor: | la_bete |
Datum publikace: | 13.10.2004 13:23 |
Počet návštěv: | 404 |
Počet názorů: | 4 |
Hodnocení: | 1 |
Prolog |
|
MONTMARTR |
Viděl jsem tvář v hluboké zeleni a ta tvář prý byl Boží a její slova byla slinami plijícími na naše hlavy. Však jsou jen naším výsměchem, neboť barvy světa jsou jen trsy zvadlých slunečnic.
Suzane, arbitre všehomíra můj jazyk nepoznal lež, leč ani pravdu, tak řekni mi, co mám chtít?
Jenže mešní víno je trpké a božího těla se nenajíš. Vždyť jsme jen Lautrecovy zrůdy zvrácenosti dne, probuzeni ze spánku do snu, který nekončí. Tak rozhoďme nohy v kankánu pomalého umírání. |
|
Názory čtenářů |
13.10.2004 13:25
Wopi
|
fajn |
13.10.2004 14:27
Delphy
|
to je z té kavárny, nebo úplně mimo inspirace? :) |
14.10.2004 14:31
aldebaran
|
chvalitebné |
15.10.2004 10:09
Leon Chameau
|
Absinthové |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|