Růžový háv noci padá pod konferenční stolek snění,

(odhozen ranním zpěvem periferie v muzikálu

-Industriální-blues,

hraném na slunečním odrazu

oken betonového semeniště z tlampače urbanistů,

v oparu kávových vírů ve studnici safírového pavilonu

-orálních her myšlenek nad lesklým papírem-

zrcadlením pohledu uhrančivě hnědozelených očí,

vzduchem stříhaný podle přerušované čáry,

přikryté deklem na syrečky),

s pocitem vyhoštěných - mezi zuby proceděných

zrncích písku,