LiTerra

Vaše díla Vaše sbírky Avíza Názory Vámi hodnocená díla Vaše názory Historie Oblíbení autoři Vaše stránka

Dílo #10410
Autor:	Diotima
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Jiné/Překlad
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	11.10.2004 11:42
Počet návštěv:	1614
Počet názorů:	20
Hodnocení:	13
Patří do sbírky:	Poklady české poezie

Prolog

verše opravdového člověka a (česko)moravského
básníka z nejryzejších a nejkřehčích -
- Jana Zahradníčka, komunisty zmučeného,
ze sbírky Čtyři léta (1956-1960), z Mírovské
věznice

Adam a Eva

Když oblohou sudby škubne záblesk,
jsou jeden? Jsou dva? Jsou mračna dvě,
jež hnána k sobě blesk na blesk
pronikají se ohnivě.

Kdo bere, kdo dává, kdo nesen nese
v tom hněvu jak něha, v té něze jak hněv.
Co mé a co tvé, zde poplete se
jak slzy, jak sliny, jak krev.

Zas dva. Zas každý sám s očima svýma.
Dva středy, dva středy - však jeden kruh.
Každý svou úzkost, své soužení má,
a přec potřební sobě jak vzduch.

Jak světlo. Zas ruce hledají ruce
a berou a hladí a stiskají.
Zas v nové a ve větší muce
propasti dvě se vzývají.

Tak vznikat, tak zanikat chtějí
druh druhu hned rakví, hned kolébkou.
Čím hlouběji oddán tím svobodněji
každý z nich ve dvou jde cestou svou.

----------------------------------------

Adam und Eva

Wenn durch den Himmel der Schimmer zuckt,
sind ein? Sind zwei? Sind Wolken zwei,
zueinander getrieben Blitz auf Blitz
sich durchgreifen.

Wer nimmt, wer gibt, wer tragend trägt,
in dem Zorn wie Zärtlichkeit, in der Zärtlichkeit wie Zorn.
Was mein und dein ist, hier verwirrt sich
wie Tränen, wie Speichel, wie Blut.

Wieder zwei. Mal jeder allein mit seinen Augen.
Zwei Mitten, zwei Mitten - doch ein Kreis.
Jeder seine Angst, sein Elend hat,
und doch füreinander nötig wie die Luft.

Wie das Licht. Wieder Hände suchen
und nehmen sich und streicheln und drücken.
Wiederum in neuer und in größer Qual
zwei Schluchten sich anbeten.

So entstehn, so untergehn sie wollen
bald der Sarg bald die Wiege der eine dem anderen ist.
Je tiefer ergeben desto freisinniger
jeder selbst aber zu zweit ihrer Wege gehn.

Epilog

a zas jeden velký překladatelský sen

Počet úprav: 6, naposledy upravil(a) 'Diotima', 11.10.2004 20:07.

Názory čtenářů

11.10.2004 12:11

Hester

můj obdiv
***

jen mi nesedí Elend ve významu soužení...

11.10.2004 12:29

vlk

Takže preklad dosť dobrý až na toto:
Elend by som tiež preložil ináč v zmysle biedy
štvrtý verš by som sa držal viac pri texte-tvoj je trochu poetickejší ako originál a v piatom verši si preklad trochu obrala o zmysel z originálu...Ale klobúk dole,toto je fakt kvalitný preklad.

11.10.2004 12:31

Humble

***

11.10.2004 13:00

Johanka

***

11.10.2004 15:11

Albireo

Německy neumím bohužel natolik, abych si to mohl vychutnat. On to psal na Mírově v němčině, nebo Ty jsi to překládala z češtiny do němčiny?

11.10.2004 15:35

Diotima

:-)), Albi! Chtěla bych Jana Zahradníčka přeložit
a rozhlásit do všech koutů světa. Podle mého názoru
je to náš nejskvostnější básník! Samozřejmě jsem se
ho poprvé pokusila přeložit do němčiny, není tomu naopak, ale z úcty k jeho básním jsem jeho báseň, tak
jak ji napsal, zařadila na první místo (což u Georgii
nedělám). díky!

11.10.2004 15:58

aldebaran

11.10.2004 16:13

suva

další jemný náznak, abych se vrátila zase k jazyku, kterým mě mučili na základní škole... :) *~*

11.10.2004 17:21

Stevenson

viz Albi..to bych musel uz moooc oprasovat.. ale dik i za tu ceskou verzi. T

11.10.2004 19:44

nympha_Echo

.... *

12.10.2004 15:33

Stockerka

Jéé, tuhle báseň miluju, kdysi jsem jí přednášela na jedné akci, je překrásná... Německý překhlad sice neocením, protože neumím ani slovo, ale *T* za výběr básně;o) + avi

12.10.2004 15:36