J-iá Stojí vrba košatá, jak pějí koledy, a na ní tvor rohatý zrodil se nad ledy. Hlavu mám Tvrdou, to se ví, a trkám, jak se patří, jde-li však o věc výsostnou, dovedu se i zapřít. Po horách skoky kamzíka na vršky mířím, k cíli, myslí-li kdos, že mě dohoní, ukrutánsky se mýlí! Stopy své rychle umetu ohonem Bystrouščím, zobanem ostrým poklovu ty, co mě pokouší. Jsem prostě mutant zvířecí a k tomu bytost lidská a v tomhletom tkví nadmíru má povaha strategická! |