Dílo #3779 |
Autor: | beepee |
Datum publikace: | 27.02.2004 17:47 |
Počet návštěv: | 1283 |
Počet názorů: | 10 |
Hodnocení: | 5 |
Prolog |
|
Malý úsměv |
Co Tě znám, býváš tak tiše...
Jen to, jak kaštan mává prstíky, zní srdcem
Nasloucháš a usmíváš se
Jsi jak nečekaný východ slunce
Tvé světlo má velkou cenu
Pro mě
Neznám Tě
Ani nepotřebuji
Můžeme mít málo společného
Víc nepotřebujeme
Přesto tak blízké
naše duše
jsou
Beránky na obloze
"to jsou i naše křídla
to je i naše srdce
a radost
v nich "
|
|
Názory čtenářů |
27.02.2004 18:10
Rowenna
|
** |
28.02.2004 18:44
Dash
|
Fajn, milé :o)) |
01.03.2004 14:26
Ilona
|
Hezké :) |
13.04.2004 00:34
Stevenson
|
nevim.. trochu rozporne pusobi.( |
29.06.2004 00:45
Zamračený_mnich
|
To jsi psala ty? |
29.06.2004 08:29
beepee
|
Mno jo :) ...až na ten citát dole, ten je od.. "anděla" |
01.07.2004 12:52
Seregil
|
Velmi pěkný... tip a soukromý archivek... a avízko dál... |
01.07.2004 19:37
hajka
|
jujky |
04.07.2004 19:06
Reni
|
nádhera... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|