Otvírám okno,

koukám ven,

Tužkou znuděně rejpu se v uchu,

Ha, co hemžení lidského, myšlenek v trupu,

Matka s kočárem, docela šeredná,

Naproti nemohoucí stařena,

Snaží se dostat přes přechod

Má smůlu,

Smrdí jak nemytej hajzl,

Šeď čtvrtečního rána se slévá,

Au, kurva, ta pitomá židle

Přejela mi palec u levé hyždě,

Už zase otravuješ?

Přišel mi mejl,

Zas koukám z okna,

To samý jak před chvílí,

Počkat, počkat – ne

Je tam ONA,

Působí směšně v hemžení blech,

Je krásná – to sem nepatří,

Je ošklivá – to zní líp,

Líbí se mi, nebo nelíbí,

Dívám se dál

To byl vtip,

Byl jsem bez brýlí,