Krajnice sviští kolem.
Značky ukazují, že domů je zpátky.
Táta jede jako blesk
a my děti zatínáme prsty do sedadel. 

Je to zběsilá jízda!

Smutné a nedotčené

párky v rohlíku trčí z divočiny;
neóny rozsvícené pro děti.
Spěcháme a nemáme čas! 

Lvi, jeleni, hodní šediví sloni
klopýtají a pádí podél auta.
Celý zástup hodných zvířátek,
rej nohou a ocasů!
Jak peláší, aby nám stačili! 

Je mi osm, tobě jsou čtyři. Bráchovi
je skoro šest. Skoro to vypadá,
že máme zpoždění, podle toho, jak táta řídí.
Jeho obličej se v šeru leskne
a zaťaté zuby se smějí.

Tati, co se to děje, kde to jsme,
kudy to jedeme, a kam,
kde ja ta řeka, co jsi nám slíbil
ten park u silnice, co jsi nám slíbil?
(Sliby jsou jako oblaka
co se úsměvem pokřiví.) 

Podivný otče, zpěněný spěchem!
Tvoje noha drtí
pedál a pumpuje benzín.
Pumpuješ benzín do toho skučícího
vraku a my zatínáme prsty do sedadel

držíme se toho vraku
a křičíme: “Přidej! Rychlejc! To je fofr!”
Kaštanově hnědé chmýří
věnčí tvé kostnaté čelo;

vidím prohlubeň v tvé lebce. 

Řítit se s důvěrou rachotícím vrakem

je šílenství; letět jako hvizd píšťalky
ze skalnatých hor je smrt; ale
my nadskakujeme na sedadlech a smějeme se
fikotu vzduchu tam venku
v cizí tmě.

-----------------------------------------------------------------------------


The Ride 

The boundary line whips past.

Signs point backward to home.

Daddy drives along ricky-tick

and we kids cling to the seat. 

O wild wild ride!

Heartbroken and untapped

hotdog stands aroused in the wilderness;

neon signs lit up for the kids.

We rush and haven’t got a minute! 

Lions, deer, good gray elephants

stumble and careen outside our car.

It’s a parade of good animals
and what a bustle of legs and tails!
What a rush, rush to keep up with us!

I’m eight, you’re four. Brother’s

almost six. We’re almost late

you’d think, the way he drives.
Daddy’s face glimmers in twilight
and his teeth are fixed in a smile.

Daddy, what’s this, where’s this,
what place, what road, where’s that
river you promised
the roadside park you promised?

(Promises are like clouds

grinning themselves out of shape.) 

Strange father, foaming with hurry!
Your keen hard foot is harsh
on the pedal, pumping gas.
You pump gas into this groaning
wreck and we cling to the seat
and cling to the wreck
crying “Hurry! Faster! What a rush!”
A plumage of chestnut hair
crowns your bony forehead;

I can see the crease in your skull. 

To dash in faith upon a clanging

wreck is mad; to rush like a whistle’s

shriek down rocky hill is a doom; but

we bounce on the seat and laugh to

the zoom of air outside

in a foreign dark.