Kdy už ta stará petrolejka

konečně exploduje!

Nechci vymýšlet dramata,

aby mi uvěřili všední den.

Raději rozvěsit záclony,

vyprázdnit ledničku,

udělit slovo a potichu čekat,

až se to samo ozve.

Vrznutí dveří.

A vzal bych prsten

z jihu na sever.

A přál si - už nikdy podzim

ve skříni plné obnošených květin.

Životopis bílé kůry bříz

s borůvkami na malířském plátně.

Jen patník chybí.

Zde, nikde a nikam.