Rozbaluji si tvůj dar

snad určený k dávným jmeninám

a pod stuhou čekám co bys dal

možná kdybych řekla

co vlastně jsem chtěla já

Rychlý pohled nazpátek

na přebal knihy stokrát ohmataný

na hrany slov bez významu

cos odpálil jak košíček badmintonu

když tma prolétla ti výpletem

A kočka zahřívá důlek

manželského lože jen tebou tušený

a na moji vlastní postel

dopadají bílé slzy zdi nářků

a vyschlých dívčích snů

Zvuk vlastních útrob

nad pohárem po okraj plným

k oslavě tvé směsi intrik a výlevů

když z křižovatky našich plánu

ukradls mi semafor

Z mašle tvořím oko

na němž co bylo pohoupám

a budoucnu dojde dech

odešels a je jedno kam