na šibenici večera
houpe se pár oteklých mraků
v okenicích šeptá své concerto grosso
nepojmenovaný smutek
okapy plivou shnilé listí
spadané ještě od podzimu
a zas dýchá
stmívání k zalknutí
kulhavá romantika naoranžovělého nebe
a uschlý tulipán ve vitríně
 
šumění rádia
jak místenka do bylo nebylo
a jehla
od gramofonu v roztrhaných kalhotách
špinavých z courání nočním parkem
a tmavými kalužemi
v kterých těžko hledat ráno
ospalé s víčky od vodových barev
 

malé noční retro
vrní ve všech rozích