Dílo #47518
Autor:Zvrhlík
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Haiku
Zóna:Jasoň
Datum publikace:04.03.2008 10:33
Počet návštěv:3101
Počet názorů:30
Hodnocení:3 1 4

Překvápko
je otevřeno
vítr se opřel do dveří
pes na ně vejrá

Názory čtenářů
04.03.2008 12:31
Zvrhlík
Tak schválně co bys mému haiku konkrétně vytkla, když jsi takový haikuznalec? Jsem na to fakt zvědavý.
04.03.2008 12:49
Natasha
Já si svého času vážím. Zbytečná debata pod Tvým dílem "Nanebevystoupení Panenky Marie" mi úplně stačila.
Kochej se i nadále svým talentem, Zvrhlíku. Je to nakonec celkem neškodné.
04.03.2008 12:59
Zvrhlík
Když je to tak strašné, tak to bude děsná hračka to zkritizovat, ne? A nezaberu to ani minutku, ne. Nebo, že by to bylo bez chybičky (což si nemyslím) a nemůžeš najít nic co bys vytkla? Proč ta jedovatost? Míň jedu a víc (tedy aspoň nějaký) argumentů. Ale někdo se tady na argumenty zřejmě nezmůže. Nemůžu za to, že ty jsi debatu představuješ tak, že bezpodmínečně uznám, že za všech okolností máš pravdu ty. To se na mě nezblob, ale takhle debata nevypadá...
04.03.2008 13:43
Zvrhlík
On zas nemusí být tak blbej. :)

a) Pes si všimne, že jsou otevřené dveře a chce jít ven, ale než se odhodlá nebo dojde k brance, dveře se zavřou a pes se nezmůže na nic jiného než, že na ně vyjeveně (možná i naštvaně) civí. = promarněná šance
b) Pes si všimne, že jsou otevřené dveře a jde ven, ale sotva jimi projde zabouchnou se za ním a on nemůže zpátky.
= "uvěznění na svobodě"
c) Pes si všimne otevírajících se dveří a překvapí ho, že je nikdo neotvírá. Třeba je to štěně a ještě nikdy nevidělo vítr lomcovat dveřmi. = "nový a neznámý jev"
04.03.2008 13:53
tvrz
Zvrhlíku, proč ne, já se "vnořila" do psa a udiveně koukala, jak vítr umí otevřít dveře, vítr: symbol ducha...pes: symbol ryzího nezkaženého citu, též intuice, dveře se otevírají: kam asi? kam by mohl pes, kdyby jen nezíral...a co je důležité: je otevřeno..tedy naděje nad děje! na výběh, do svobody...víš co, tumáš tip :-)
04.03.2008 17:24
HarryHH
je otevřeno
vítr se opřel do dveří
pes na ně vejrá

je zataženo
nečasu trojspřeží
pohledem tejrá

*- ... pokračování je sice mimo misku ... ale jako volná asociace ... why not .. :-))
/to moje of course /
05.03.2008 01:45
asi
jen: hih
05.03.2008 09:57
Charlien
Haiku?? Pominu-li schéma 5-7-5 na kterém bych skutečně netrval, pak mi chybí všechno ostatní. Namátkou : zasazení do času, omšelost, kouzlo okamžiku... Ostatně si myslím, že "je otevřeno" a "vítr se opřel do dveří" je duplicitní a tudíž nepřípustné.
Jinak tady je to přesně:

Náležitosti klasického japonského haiku:


  1. go-šiči-go - klasický japonský rytmus 5-7-5 slabik
  2. kigo - sezonní slovo (májový deštík či sakury - jaro, chryzantémy - podzim, odraná větev - zima)
  3. kiredži - doslovně: slovo-řez
  4. wabi - patina, omšelost, kouzlo zabydlenosti a ohmatanosti, jakési oduševnění věcí nánosem času
  5. sabi - vyjadřuje melancholii filosofického odstupu, samotu nikoliv
    ve smyslu zoufalého mladického pocitu opuštěnosti, ale naopak sladkou
    samotu, ve které člověk může naslouchat hlasu vlastního nitra
  6. hosomi - štíhlost, básnička musí mít švih a být štíhlá
  7. karumi - lehkost podání
  8. šibumi - hořkost, střídmost, znamená: sladkost je jen náznakem a je
    vždy nerozlučně spojena s trpkostí ("Mé srdce je znavené a hory a moře
    tak krásné " - Santóka).
  9. haiku může vyvolávat emoce, nesmí je však obsahovat
  10. čím více významu ve slovech, tím méně významu v samotném haiku
05.03.2008 10:01
tvrz
...haiku je těžká disciplína..dyť řikám: trojverší, trojzubec psí...
05.03.2008 10:35
Natasha
Charliene, díky, hezké shrnutí.
05.03.2008 17:40
Zvrhlík
Charlien: je otevřeno" a "vítr se opřel do dveří" - není duplicita, protože vítr se opřel do dveří znamená dveře se zavřeli... Ale, kdo chce za každou cenu vidět duplicitu, ten ji tam uvidí....

1) Ty body ti zkušení haikuznalci omlátátěj o hlavu.
"...Dále bych se chtěl zastavit u těch různých "vývěsních štítů" diskuzních haiku-klubů, návodů, jak má zaručeně vypadat to správné haiku, u podmínek k soutěžím atd. Jedná se o ty známé pojmy, hlavně čtenářům knihy A. Límana: Pár much a já......wabi, sabi, hosomi, karumi, šibumi...
Ještě nikdy žádné haiku od "klasického" haijina neobsahovalo všechny tyto pojmy. Ani žádné haiku od samotného Bašóa. Chápu, že p. Líman měl ve své knize velmi málo prostoru na to, aby tohle téma rozvedl alespoň do té fáze, kdy by nebylo mylně chápáno a interpretováno, ale v tom případě se o něm neměl zmiňovat vůbec.
Tak jako Picasso nezačal hned s kubistickými obrazy, Mondrian se svými čtverci, zrovna tak si Bašó nesednul a nezačal tvořit hokku (haikai) s pojmy, které zmiňuje p. Líman a které by – podle "znalců" – mělo dobré haiku obsahovat...."
zdroj: http://www.haiku.bloguje.cz/558412-japonske-haiku.php
Takže je potřeba si přečíst víc než pár velice stručných poznámek u pana Límana... To k porozumění formě haiku opravdu nestačí...

2) Nikde netvrdím, že toto haiku je klasické. Ono taky existuje haiku západní a free-form. Takže tím je tvá kritika už úplně mimo.

Ale i tak vezmu některé tvé body:
1) nepodstatné
2) Pes je totiž kigo - zařazovací slovo (schválně nepoužívám termín sezónní slovo, protože to zatemňuje správný význam), které se může používat celoročně. Aspoň to tvrdí zde: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_kigo
3) kireji - v češtině neexistuje je nahrazováno pomlčkou či zámlkou
6/7) (hosomi)/karumi u mě snad najdeš. Klasické haiku všechny tyto body splňovat nemusí. Haiku západní tyto body nemusí splňovat vůbec.
Takže pro mě jsou body 4-8 nepodstatné popř. stačí, že je splněn jeden z nich a to je.
9) obsahuje snad můj text nějaké emoce?

Přesto ti děkuji za tvůj pokus o věcnou kritiku. Narozdíl od Natashy jsou tu použity i argumenty, i když povrchní...
05.03.2008 19:42
Charlien
takže:
1. Ano, skutečně ne až tak podstatné, nicméně je to pravidlo(já ho také nevyžaduji i když jsem radši, když se dodrží)
2.Kigo je opravdu sezónní slovo a ne zařazovací (zařazuje pouze ve smyslu "do času"). Neznám tvé znalosti angličtiny, ale já v tom odkazu Tvůj výklad nevidím.
3. Ano... je nahrazováno pomlčkou nebo zámlkou, to máš pravdu. Nicméně to zde nevidím ani neslyším. Ale nechci se v tomto bodě hádat... Ostatně by se mělo považovat za sedmou slabiku.
4. wabi - dost podstatné, ale tady to není ani náhodou.
5. sabi- dtto 4.
    (zvláštní že o těchto se nějak nevyjadřuješ)
6. hosomi - štíhlost a švih je samozřejmostí pro dobré Haiku (i západní)
7.karumi - budiž, to by se snad tady dalo
8. šibumi - hořkost, střídmost (dělá tu neopakovatelnost Haiku, bez šibumi je Haiku ne-li k ničemu, tak alespoň poloviční)
9.emoce - značně subjektivní a proto stěží hodnotitelné
10.navazuje na 9., význam má skoro všechno... pro mě je tohle skoro nejtěžší a proto to zde nebudu hodnotit.

K té duplicitě: já ji tam nejen vidím, ale hlavně i cítím, takže mě nepřesvědčíš.
Jinak Haiku je cesta a není rovná a dlážděná. A není jen jedna, takže bych s těmi zkušenými "haikuznalci" byl hodně opatrný. Nemám v úmyslu tady mentorovat, ale  Haiku je asi nejtěžší formou a tak bych k ní taky přistupoval. Pokora a snaha objevovat.
05.03.2008 21:05
Zvrhlík
2) Je to skoro až na konci.
"All Year

[edit] The Year

* dawn

[edit] The Sky and Heavens

[edit] The Earth

* ocean wave

[edit] Humanity

* beggar
* birthday cake

[edit] Customs & Religion

[edit] Animals

* dog SIC!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
* Pigeon

A Tree Sparrow (suzume).
A Tree Sparrow (suzume).

* Sparrow

[edit] Plants"

S tím zařazovacím slovem se pleteš.
"Zařazovací slovo (často je česky uváděn termín „sezónní slovo“) vsazuje báseň do kontextu konkrétní roční doby. Soubor těchto slov je tradiční. Je dán konvencí opakujících se motivů japonské poezie a umění obecně. Patří do něj slova označující charakteristické jevy (sníh, mráz, bouře, mlha), rostliny a živočichové (motýl, vlašťovka, květy, tykev) a výroční slavnosti a svátky (Nový rok, výměna zimních šatů za letní, svátky zemřelých a tahání řepy)."
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Haiku

3) Za sedmou slabiku by se to mělo považovat jen pokud by bylo vyznačeno pomlčkou apod. (imho)

4) "4. wabi - dost podstatné, ale tady to není ani náhodou."
Proč by to mělo být podstatné. Proč by to tam NUTNĚ muselo být, když se jasně píše, že žádné haiku nikdy nesplňovala všechna tato kritéria?
5) Nevyjadřuji se o nich, protože tam být nemusí a taky nejsou...
8) Na to jsi přišel jak? Čím podpoříš své tvrzení? Názor není argument...
Jasně se přeci píše, že haiku nemusí splňovat všechny tyhlety kategorie...
9) Emoce tam nejsou to je objektivní fakt, že objektivnější bejt nemůže... Brečí tam snad někdo? Zobrazuji tam snad něčí nitro apod.?

PS: Četl jsi vůbec ten odkaz http://www.haiku.bloguje.cz/558412-japonske-haiku.php? Vypadá to že moc ne.




05.03.2008 21:25
Zvrhlík
I tady http://www.ahapoetry.com/haiartjr.htm se uvádějí jen dva z těch slavných Límanových pojmů a to jako dvě úplně samostané techniky.
Jak je vidět níže těch technik jsou desítky a nikdo nevyžaduje, aby v jednom haiku byly uplatněny všechny naráz. I kdyby se o někdo pokusil, tak by to bylo nemožné.

"HAIKU TECHNIQUES
Jane Reichhold

(As published in the Autumn, 2000 issue of Frogpond, Journal of the Haiku Society of America.)

Je to strašně rozsáhlý, takže to sem nebudu celé kopírovat.

15.05.2008 16:34
Kibe
Nechci říkat, kdo z vás má pravdu, ale jsem názoru, že ty prvky o kterých se tu bavíte nejdou naráz použít proto, protože patří do původní formy haiku-báseň renga, která má až tisíce veršů (5,7,5-7,7-5,7,5,..........). Tedy si myslím, že kromě počtu slabik pak záleží už jenom na zdělení a působení na čtenáře.???
15.05.2008 21:25
Charlien
 
Kibe napsal(a):
Nechci říkat, kdo z vás má pravdu, ale jsem názoru, že ty prvky o kterých se tu bavíte nejdou naráz použít proto, protože patří do původní formy haiku-báseň renga, která má až tisíce veršů (5,7,5-7,7-5,7,5,..........). Tedy si myslím, že kromě počtu slabik pak záleží už jenom na zdělení a působení na čtenáře.???
jasně.... to je samozřejmě důležité.Touto diskusí jsem chtěl jen naznačit,že Haiku je jeden z nejobtížnějších typů poezie a každý ho vnímá trochu jinak. Takže je irelevantní ohánět se nějakými odkazy (ty totiž taky obsahují jen pohledy na věc od dotyčných autorů) a vydávat je za obecně platné.
Závěrem tedy ještě citát:
Deisecu Suzuki: "Vy západní lidé, když chcete poznat tajemství motýla,
rozřežete ho na malé kousky, dáte je pod mikroskop, popíšete je a
myslíte si, že jste pochopili podstatu motýla. Ale motýl, to je to
křehké nic, které se třepotá támhle ve vzduchu."
15.05.2008 23:26
Kibe
Ano...také přidám jedno podobné moudro od indiánského starce reagujícího na prohlídku galerie. Řekl přibližně toto: "UFF " "Když bledá tvář vidí strom, porazí ho. Rozerve útroby matky země. Jak najde řeku, okamžitě ji otráví. Potom pokryje plochý kus dřeva barvami a u toho pláče. Nerozumím bledým tvářím"
16.05.2008 00:00
HarryHH
.... mám za to že obsah ...
by měl přesahovat formu ...

***- ... a pak je docela jedno jestli počet slabik sedí, nebo nesedí akurátně do šablony ....
spíše je důležité jestli těch pár slov je schopno navodit v mysli posluchače řetěz smysluplných a originálních přesmyček ..
... ale připouštím že to více méně ... záleží veskrze na intelektuálním rozsahu ...
a hlavně na stupni zkostnatělosti pohledu obecenstva ... :-))

z mého pohledu ... je tedy tohle haiku ... nehaiku ... dobrý ... !
16.05.2008 09:14
Zvrhlík
Nesouhlasím. Suzukiho citát neslouží k popření významu literárního rozboru a kritiky popř. jakékoliv literární diskuse vůbec, ale k vyjádření rozdílu mezi "západním" a "východním" myšlením. PS: I Japonci dokázali haiku "západně" pitvat. Proč by jinak bylo tolik komentářů k haiku? Já si nemyslím, že je to irelevantní. Kdybych si to myslel, tak bych sem ty odkazy nedával... Pokud má mít pojem haiku nějaký význam, musí mít konkrétní obsah. S takovýmto subjektivismem ("Haiku je jeden z nejobtížnějších typů poezie a každý ho vnímá trochu jinak") a agnosticismem bychom to nikam nedotáhli. Podle mě je důležité mít jednoduchá kritéria, abychom poznali co haiku je a co už není. Pokud by taková aspoň hrubá kritéria neexistovala, pak by pojem haiku postrádal významu.

Doporučuji přečíst si tento článek:

"KOMENTÁŘE A ROZBORY HAIKU

"Vy západní lidé, když chcete poznat tajemství motýla, rozřežete ho na malé kousky, dáte je pod mikroskop, popíšete je a myslíte si, že jste pochopili podstatu motýla. Ale motýl, to je to křehké nic, které se třepotá támhle ve vzduchu."
(D.T.Suzuki)

Tak....a čeští ortodoxní haiku-amatéři (haiku od psacího stolu), mají perfektní alibi od p. Límana na to, že vůbec není dobré se jakýmkoliv způsobem v haiku šťourat, protože – co kdyby někdo náhodou přišel s tím, že jejich dílko má s haiku jenom velmi málo společného. Tento citát, tato sentence od p. Suzukiho se stala symbolem nedotknutelnosti haiku v českých a moravských luzích a hájích a to jenom díky jednomu, jedinému kvalitnímu překladu jap. haiku do češtiny (Novák/Vladislav – "Měsíce, květy..." se za kvalitní překlad považovat nedá), kde byla tato sentence citována.
Ale je tomu opravdu tak? Měl tím p. Suzuki na mysli zrovna haiku (i když sám žádná nepsal), nebo poezii jako takovou, popř. cokoliv jiného? Nebo si jenom p. Líman nechtěl přidělávat práci s komentáři – vyžaduje to neobyčejně pečlivé studium pramenů a srovnávání – bez kterých se dnes žádný překlad od kvalitního překladatele neobejde, např. to nejlepší z Bašóa, vrchol jeho tvorby Sarumino je bez komentáře k jednotlivým dílkům nesrozumitelný, zrovna tak Oku no hosomichi, dále haiku přímých žáků Bašóovi školy SHOMON – Kikaku, Kyorai, Ransetsu aj. Ano jistě, Issa komentáře nepotřebuje. Anebo tím p. Suzuki měl na mysli pouze lingvistické rozbory lit. vědců, protože mu bylo jasné, že komentář k haiku patří již od pradávna a je to tedy bráno jako naprostá samozřejmost se o tom nezmiňovat?
Pokusím se na to podívat očima faktů.

Daisetsu Teitaro SUZUKI (1870 – 1966)
Narozen v Kanazawa, studoval filozofii, indologii, sinologii a západní řeči a literaturu na universitě Waseda v Tokiu.
Pod vedením zen.-mistra Shaku Soen praktikoval v klášteře Engaku zen. meditaci a tím dospěl k bezprostřednímu náhledu do podstaty Buddhova učení a cesty Zenu. (Tedy ještě žádné Satori). Zabýval se především intelektuálním výkladem zenového učení a nikdy nebyl potvrzen jako zenový mistr.
Žil téměř 40 let v USA, učil na universitě v Yale a Kolumbijské univ. v N.Y. Cesty po USA, kde přednášel. Ovlivnil svými pracemi a myšlením C. G. Junga, E. Fromma (předmluvy k jeho knihám), Heideggera a jiné moderní myslitele, zrovna tak četné umělce a přírodovědce.
Dále citát z knihy "Zen ve 20. století" – H. Dumoulin

"Na sympoziu na téma "Zen-buddhismus a psychoanalýza", pořádanem spolu s Erichem Frommem a Richardem de Martinem v Mexiku, proráží (prolamuje) Suzuki vědomě psychologický rámec směrem k filozofické dimenzi. Zkoumání jeho děl v japonštine je ještě v začátcích, zatímco filozoficko-vědecký význam jeho díla vystupuje výrazněji do popředí."

Pan Suzuki byl intelektuál, filozof a vědec. Byl si tedy vědom toho, že my "okcidentalové" musíme všechno pojímat racionálně, že potřebujeme mít svoje "filozofické" problémy, které musíme každý den řešit. Čím více toho vyřešíme, tím jsme spokojenější a sebevědomější. Existujeme pouze skrze "věci", kdyby ty nám někdo vzal, tak nastupuje pocit neuspokojení, nudy. Neumíme žít sami ze sebe. Proto, aby mohl nějakým způsobem vůbec na Západě prorazit, musel celou tu nauku pojmout a vykládat pouze tady tímto způsobem, tedy z hlediska diskurzivního myšlení, racionálního rozumu. Ale jak je vidět, vůbec mu to nebylo proti mysli, protože jeho veškeré filozoficko-vědecké dílo týkající se oblasti buddhismu, zen-buddhismu je pouze teoretické pitvání toho nejhrubšího zrna.
Tady bych chtěl jenom připomenout, že vůbec nemám v úmyslu jakýmkoliv způsobem kritizovat, zpochybňovat, popř. hodnotit dílo p. Suzukiho. Na to se necítím dost fundovaný a p. Suzukiho i jeho díla si nesmírně vážím. Na druhou stranu ovšem dokáži rozpoznat rozdíl mezi pitváním a tím ostatním. A tady jde pouze a jenom o objasnění výše zmíněného pojmu, o správnou interpretaci ve vztahu k autorovi. Jedna historka (ne od p. Suzukiho):

V největším rozkvětu zenového učení v Číně (8. – 10. stol) tam odcházeli z Japonska studovat první "nadšenci". Jako vůbec první se uvádí nějaký Myosaku (Myosaki), který tam pobyl 8 let. Když se vrátil, pozval si ho císař na dvůr, aby mu podal zprávu, co se za ta léta naučil. Myosaku předstoupil před císaře, vytáhnul bambusovou flétničku, zahrál jeden, jediný tón, uklonil se a odešel.

Kdybych tuto historku přirovnal k haiku, bylo by to čisté, ryzí haiku, bez jakéhokoliv komentáře a rozboru, tedy přesně odpověď podle představy p. Suzukiho o "NEpitvání motýla." Ovšem p. Suzuki – v rozporu se svým tvrzením o "NEpitvání" – by nám přesto připravil odpověď jinou.
Pár citátů z knihy D.T.Suzuki: Living by Zen
Myosaku by měl správně odpovědět......"naučil jsem se:

...zůstat živoucím. Aby se ovšem toto uskutečnilo, tak musí věčnost proniknout do řádu času, ve kterém je teprve schopna nechat působit všechny své možnosti. Během této doby čas, když je ponechán sám sobě, nevlastní žádnou oblast této účinnosti. Čas musí přejít do věčnosti, aby měl vůbec smysl. Sám pro sebe čas neexistuje (není skutečný), velmi podobno způsobu, jako věčnost neexistuje bez času.
V našem skutečném prožívání věčnosti je rozpoznání času možné. Ten bod – uchopení věčnosti – nastává v tom okamžiku, kdy probuzené vědomí rozpozná a uvědomí si moment přechodu, kdy se věčnost snaží proniknout do času. Tento okamžik se nazývá "absolutní přítomností", "věčné nyní". Je to absolutní časový bod, ve kterém nezanecháváme žádné Minulé, ani neočekáváme žádné Budoucí. Tady stojí Satori..."

° ° °

"Proč je každý okamžik, který prožíváme, věčnost sama? Věčnost není nic jiného, než právě tento okamžik. Jsou v sobě propojené a identické. Tento stav úplného propojení je Satori. Satori se může nazývat dynamickou intuicí.

° ° °

Zakusit Satori znamená, uvědomit si Nevědomé a toto Nevědomé je přesto po celou dobu spojeno s vědomím. Satori nechá vystoupit Nevědomé a toto Nevědomé se potom vyjadřuje v pojmech logických protikladů. Kosmické Nevědomé je obsaženo v pojmu Prázdnota (shúnyatá). Dosáhnout Prázdnoty znamená Satori.

° ° °

Takhle pracuje p. Suzuki ve všech svých knihách a přesto tvrdí něco o NEpitvání (údajně) – a tak by šlo ještě nekonečně dlouho pokračovat. Intelektuálně, filozoficky, vědecky. Od p. Suzukiho ještě vlastním tyto knihy....
The Zen Doctrine of No-Mind
Mushin
Shunyata
Introduction to Zen Buddhism – s předmluvou C.G.Junga
Všechno to jsou velmi kvalitní knihy, které asi nemají konkurenci v této oblasti, ale to nic nemění na tom, že p. Suzuki s velkou chutí a noblesou rozpitvává ve svých knihách pojmy naprosto NEpitvatelné. Stavy vědomí, Satori, kosmickou jednotu atd., i když mu na druhé straně nedělá naprosto žádný problém si přiznat, že ta podstata leží přece jenom na jiné úrovni, než na jeho pitvání a to.....na úrovni odpověďi Myosaku....
D.T.Suzuki:

"Všichni zenoví mistři nesnáší mluvení o "Něčem" (TO, Satori..). Neboť mluvení znamená pouze obracení se na intelektuální pojmy, což nikdy nemůže vést ke klidu."

Shrnutí
Jak je vidět, pan Suzuki sám pitval rád a to určitě nejenom kvůli nám – "zápaďákům", ale i sám kvůli sobě. Jeho celoživotní dílo je jedna velká pitevna. Jinak si totiž nedovedu představit, že by se věnoval něčemu, co by sám neměl rád, co by ho jako práce neuspokojovalo.
A haiku přece jenom nedosahuje abstraktní složitosti (jednoduchosti) Zenu, je to konkrétní poeticko-lit. útvar, který je sice naprosto výjimečný ve své jedinečnosti, ale přesto má svá pravidla, svoji strukturu, svojí vnější a vnitřní formu jako každé jiné lit. dílo, a tak by na něho také mělo být – jako na každé jiné lit. dílo, samozřejmě při zohlednění jeho specifik – pohlíženo.
Kdo chce pitvat, přesněji "kdo na to má", ať pitvá. Kdo "na to nemá" – ten nepitvá a cituje Suzukiho. (SIC!) ..."

zdroj: http://www.haiku.bloguje.cz/558419-komentare-a-rozbory-haiku.php


08.06.2008 11:38
Zvrhlík
Natasha napsal(a):
Ano, ano, mrskejme po sobě odkazy. A teoriemi:

A tak se podívejme, není náhodou ve druhém verši "ví-tr se op-řel do dve-ří" osm slabik? Chybička se vloudí, že.

Milý Zvrhlíku, i kdyby ses obestavěl hradbou teorie, až by Ti čouhala jen šešule, ten text tím lepší nebude. Ale rozhodně jej zkopíruj na dvacet serverů, jistě se někomu zalíbí a TEN tedy bude ten moudrý :)
""Klasické jap. haiku se skládá ze 17 slabik ve třech řádcích, 5-7-5 slabik. Tento koncept se nenechá, při překladech jap. haiku do jiných jazyků, vždy bez problémů realizovat. Na základě této skutečnosti se vyvinul tzv. free-form haiku styl, jehož zastánci odmítají předpisy jap. vzoru pro svoji vlastní řeč. Haiku psané v tomto stylu se vyznačuje menším, ve vyjimečných případech, také větším počtem slabik než 17. Tato haiku jsou psána ve třech nebo ve dvou, popř. i v jednom řádku. Mezitím platí dokonce v původní zemi Japonsku tyto formy jako LEGITIMNÍ."
(Lonnie Hull DuPont: Footprints in the snow)"
zdroj: http://www.haiku.bloguje.cz/557937-free-form-haiku.php

Chybička se vloudila. Někdo tady, kritizuje něco, čemu vůbec nerozumí, což je u provozovatele internetového literárního časopisu docela problém, nemyslíš? :)

PS: Lepší pozdě, než-li nikdy.
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)