Dílo #38806 |
Autor: | mánička |
Datum publikace: | 26.04.2007 21:03 |
Počet návštěv: | 1039 |
Počet názorů: | 2 |
Hodnocení: | 1 |
Prolog |
|
Pracovitost naděje .... je až pošetilá |
Mojí duši vetchou, neduživou drží při životě jen...
nedefinovatelný pocit samostatných myšlenek.
Nevyčerpatelná únava směje se mi do očí,
bezútěšně, tiše, zrádně....
Pracovitost naděje, je až pošetilá
v pracovní směně s lhostejností, posměchem a vnitropodnikovou láskou.
Neuváženost slov.............. Tvých!
můj cit je zločinná ohavnost?
Když udáváš mě na policejní stanici.
Pak spoutáš mě pouty nejistoty,
zahodíš klíč a neformálně odcházíš. |
|
Názory čtenářů |
27.04.2007 03:48
muclicka
|
. |
27.04.2007 12:58
Lan
|
Není mi to blízké, ale zajímavé vrstvení příbuzných a kontrastních slov, možná by to chtělo důraznější vyůstění
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|