| Dotek |
|---|
Nejspíš každou chvíli otevře oči a řekne
"tohle nemá cenu.
Dotýkat se anděla a nechtít cítit vášen"
A když se obavou zachvěla
dala ti ruce a svedla cestou do jinam
vůbec žádné otázky
jen rychlý dech na křídlech dozníval
uličkou ze starých přání
„Stůj lásko ted přeci musíš zůstat stát“
Pak uviděla to nekonečno vzdání,
kde nebylo žádný světlo k varování
dál...!
budoucnost z přepychu a stopy v písku
– není to důležité – ale všechno kolem je bílé
Vítr a pírka
když tvoje kroky předem jdou
spadaným listím mé zbývající duše
a já to zjistím
proč neplakat nad námi.
Všechno přece musí něco znamenat
a jsi-li anděl musíš mě zachránit
a nikdy bys nás neměl vzdát
Repeté
jsme prostě pořád trochu dokola
není čas na modlitby Neumím se tě ani bát
ale jako člověk který poslední na tomto místě
ví že umírá
skrz nahotu vzešlou přílivem
až přijde tvá noc tak novým snem
už je nás moc!
„musíš nám věřit, měsíci“
. |
|
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Zamilovanka', 27.01.2008 17:56.
| Názory čtenářů |
 |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
