Podzim dal nové podrážky svým francouzským holím píši báseň posledních květin kaňku z pera utírám do poupat tajím své jméno i že jsem básník bojím se smíchu a rozházených sirek z přetopených stromů zapomenou plakat s korunou z vlaštovčích hnízd. Našel jsem místo vyhozených veršů podepsaný rým mým jménem na zhnědlém rubu listu dosud nesvlečeného medu. |