Dílo #45817 |
Autor: | semtamfórek |
Datum publikace: | 20.12.2007 11:14 |
Počet návštěv: | 883 |
Počet názorů: | 5 |
Hodnocení: | 4 1 1 |
Apokryf pro marjápannu |
kukaččí matka vyvrhla čas na chvíli spojení, kdy mezi chomáčky kusu zvířeckosti vzniká mokrý dojem sounáležitosti, kdy se zase nemilujem, jenom utíkáme a vracíme, utíkáme a vracíme...
a návraty v sobě se výhrou pyšní, stydlivá snůška rozmačkaných višní slast upachtěná jako touha lidstva po vědění a já myslel, že tam dole krvácíš pro mě, raněná v uzardění
chtěl jsem do tebe prozřít bezovou dutinkou, berličkou biblických viselců a třeba zahlédnout boha nebo semeniště budoucí zrady a zatím vychutnávám poslední polibek Jidášův před popravou, která jenom naučila krvácet mě...
|
|
Názory čtenářů |
20.12.2007 14:00
stanislav
|
o panence jen hezky... ta tvá je moc sofistikována divně... |
20.12.2007 14:53
Danny
|
hodí se to transcendovat... do světla... chce to intenci.... pak to bude dobrý |
20.12.2007 20:50
HanaKonvesz
|
tak tak, na mně moc silných slov zrada, bůh, touha lidstva.. jinak hezký |
21.12.2007 21:20
Trottel
|
Moc pěkná, chytá
Jen ta poslední sloka má až zbytečně odkazující obrázky, Jidáš tam být možná nemusel, slovo bůh určitě ne.
Ale je to pěkný kousek, takový, že stojí za literku. |
29.12.2007 22:47
Mori |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|