Za chvíli přijde Máťa, slyším Sedím šedý v šedém křesle A cituji se z předešlého:
„Šedý jsem v pondělí Tak obyčejně všedně Až někde hluboko Hluboko ve mně Na jedné noze stojí popelavý pták“
Kroky jdou mnou, já obrazem od Hajného A na fialovém obraze jsou slyšet Mé růžové stopy Chce se mi ještě říci Za chvíli přijdu i já Slyším sám sebe a odezírám věty Posunovací řečí A je mi hloupé zeptat se: „Slyšeli jste mne přijít ?“ Když jsem se neslyšel přijít ani já sám! |