když to, co bylo bílé, zrudne v rozechvění
když v nehtech delších než ty Tvoje
rozkolébají se hvězdy,
když se noci zpění,
když se ve vás změní
jak bylo by vlající
polosnění rozpadu
v průtrž mračen, marie,
pak porodíš nám místo syna dcery dvě
svět nemrkne jen tiše zašumí;
pak rozvodníš si oči v borůvkové řeky
a vrány k vránám sednou
pak uplácám Ti teprv z hlíny noční skřeky
kterés' znala ze svých snění
-jen změnilo se zabarvení;
i Ty teď můžeš vyprávět.