jo a teda - já se k básním některých autorů vracím - ráda, už třetí rok ... je jich poměrně dost

Tak jsem se tedy obětoval. Nastevíráš ( v jedné naší hospodské anketě toto slovo vyhrálo v kategorii Nejhloupější, podobně jako např. slovo "oříšky kešu" Nejteplejší ) tu některé zajímavé otázky, na které hledáš poctivou odpověď, abys to pak celé zlehčil poslední větou. Tak to má být.
*

Zajímavé... zvláště druhá půlka. Pár poznámek:

> Amatéři závidí piedestal autorům zavedeným i v hmotné sféře,

Ano? Kteří? Máš nějakou statistiku nebo je to jen "dojem"? :)

Samozřejmě jde o vyhrocený text k polemice, ale - ano, byť nemám statistiku, jsem řpesědčen, že u řady autorů na intenetu publiujících je motivační i hjořkost z toho, že jsou ingoropváni kamennými vydavatelstvími. Ale to je můj dojem z pozorování cvrkotu kolem literárních domén, můžete mít jiný názor.

> může publikovat kdokoli.

Velké plus pro ty, kteří by jinak nezačali nebo nemají potřebu prorazit komerčně.

Ano; a i když mě třeba nebaví, ani mi nijak nevadí; jejich díla jsou kdesi na síti, kde nijak nepřekáží.

> Za básně jakékoli kvality se mu dostává odměny v podobě komunikace

Dobrý postřeh. Tahle komunikace navíc tříbí vkus - pokud se vyjadřuji k dílu, snažím se ho pochopit a zformulovat svůj pohled, ba dokonce můžu získat zpětnou vazbu od ostatních nebo samotného autora (což u papírové knížky většinou nehrozí).

S tím tříbením vkusu bych polemizoval. Jde zásadně o to, zda jsem k tříbění vkusu svolný a o to, kteří lidé spolu komunikují.

> mám nesrovnatelně raději básně v papírových knihách

Může být. Ale proč? Rád listuješ? :)

viz Wopi - mám rád hezké věci a hezké (též vnějškem) knihy jsou mi drogou. taky dál souhlas s Wopim, knížku si odnesu, počítač, taky ale stěží, knihu otevřu a zavřu, kdy chci a je to ihned, vezmu si ji na záchod, nebo si do ní můžu čmárat tužkou poznámky :-)


> Básně na internetu vznikají díky internetu a pro internet

Asi vím, co máš na mysli, ale spíš bych řekl, že básně vznikají díky potřebě autorů psát a získat odezvu - a k tomu používají internet. Pokud po komunikaci kdovíjak netoužíš, můžeš dát básně na svou homepage a mít jen "dobrý pocit".

> Internetové básně jsou namnoze instantním uměním

Někdy možná ano, ale je to individuální - těžko zobecňovat - už proto, že řada lidí se připojuje přes modem a tudíž si píše básně do zásoby :)

> každé ráno přece čekají opět nové virtuální básně-jednohubky

To se ovšem necháváš natlačit do role konzumenta, který musí přečíst všechno jen proto, že to bylo publikováno. Copak chodíš denně do knihkupectví a kupuješ všechno, co vyjde? Stačí si přece vybírat! :)

cestou na pult obchodu už kniha prošla tolika síty, že je zaručená jistá laťka kvality. nesrovnával bych způsob cesty literatury ke čtenáři, ale způsob jejího vnímání a přijímání. každý z nás si jistě vzpomene, kdy přečetl báseń sobě libého autora jen tak na půl jednoho oka, a - aniž se v něm coby příjemci estetického díla něco odehrálo - pak připsal místo kritiky tři hvězdičky jako když čurá psík: "byl jsem tady, četl jsem tě, nezoufej!"