Je tu někdo nový? V sadech s třásněmi zdobitě vyšnořenými hrály píšťaly s bohatými hlasy: Šišky zrají se zelenkavou tichostí Les dloubnutý záříjovým loktem
hraje v cis na pařezy ¨ průsečící s měsícem Mecenáš drobného jehličí draze platí za setbu špiček jedu rozneseného opravdovými karbaníky senilně rezavými a pustošivě brumlajícími Sémě přesně vystihuje podstavec cesmínových rozmarů Rebeka je jméno plavé nálady kterou vyvolávají spony růžových čnělek z nefritek lesní čpavé rýmy Venezuelské kopce drtí spánky lesního šeptání, tiskle vznětlého. Je to šeptání slov do kruhového svitku bez odrazu předešlého s odkazem novějšímu a výrazem přítomného |