Obrazy bez tváře, prázdná lavice svědků,

ticho to rozrostlo se pod oltářem.

Soudím Tě pane, teď zanechej samotu,

zkus tady žít i ve víru ztracenosti.

 To není pokání, zazpívej nahlas odsouzený.
Chytáme se za srdce a omdlíme když zatlačí.
Kruť se a vař ve své zběsilosti,
vrásky ty svraštily se kyselostí. 

Všichni se postaví a už křičí ano!

To Ty jsi příčinou lidského zmaru.

Ke kříži utíkej, ve stínu lípy už nepojíš,

utíkej, jen utíkej. 

A utíkají jenom zbabělci.