| Když mluvím |
|---|
Začalo jaro
bosých mrzáků,
když začali honit
žebračky po kraji
na fuksích
liščí barvy.
Bili je šňůrkami
svázaných mincí
a smáli se,
když slavík zešílel
z výšky
a začal krákat
hlasem havrana.
K večeru začal turnaj
o úsměv
živé tulačky
s jediným zubem žlutým.
Pak třeskly berle
s vozíky
a na zem spadly zvratky
a střepy rozbitých bažantů
probodaly duše
a uvedly jezdce
do smyku,
když udeřily.
Hej!
Nespěchej nikam!
Boj ještě neskončil
tulačko.
Chyťte ji!
Zabraňte v úprku
zlomeným stínům.
Lapena byla
tulačka zlekaná
a přibita ke kůlu
za ruce vzpažené....
Zase se mračíš
holčičko.
Tvář máš pokrytou
smutken i odporem
a nechceš již slyšet
co ti vyprávím
a chmuře
vadnoucích klásků
pod dotekem
vlčích máků
z jejichž poupátek
dělalas panenky,
které vadly
vždyť na ně dýchla smrt.
Já dodnes vidím
otisk těla
toho
co zřítil se z výšky
v útěku před požárem
a pád byl tak prudký,
že stopa byla
zřetelná ještě několik týdnů.
Bylo mi tehdá
šestnáct let
a přeci se mi špatně
dýchalo
při tom pohledu.
Pojď holčičko
zakryjeme kamínky
kůl s nebohou tulačkou,
postavíme mohylu
pohádkám
a necháme klesnout
plíseň na mouchy.
Jsem mšice
na rozkvetlé růži
zakousnutá beruškou. |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Jan Urban', 02.09.2004 16:10.
| Názory čtenářů |
26.08.2004 18:05
 Filip_Kolegar 
|
Mšice by mohla být básní sama o sobě (a dobrou, i když krátkou :)), ale chápu, že to tam patří. Je to TVOJE báseň. |
29.08.2004 12:58
Rowenna
|
*** |
29.08.2004 15:19
 Seregil
|
*t |
23.06.2005 15:27
Hel
|
***** |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|