Dosti času prý je na tance v bodlinkách, které jízdní pluky zapomněly udupat v trávě kam uleháme slepí od svitu mléčné mlhoviny roztrhnuté krutě průjmem meteorů.
Dnes nahlížel jsem tiše do skrýše a viděl drobečky strašidel vystříknutých údem smrti.
Bylo opravdu příšerné slyšet zvuky a vzlyky rozpláclého masa, uvázlého v krku vzteklé lišky, která se dusila vrtíc chvostem bez Budulínka.
A babička s dědečkem hráli a hráli a Budulínek se smál a smál nad dusící se liškou přežrán a nadmut hrachem.
Křičel: " Zabte ji, snědla mi maso a já jedl samotný hrášek!"
A babička s dědečkem hráli a hráli o tom jak mají jedny housličky a malý bubínek.
Tak pošla liška i malé lištičky, radost měl Budulínek. |
|