Prolog |
Památce dobrých lidí, Dokonalých z Montséguru. |
|
Prat del Cramat |
Kvetoucím jarem Languedocu
na jedno místo chci tě vést.
Oči zavři a dej mi ruku.
Dnes nevede tam žádná z cest.
Než jaro předá vládu létu,
tráva tam vzroste do pasu
s tisícem rudozlatých květů,
co jako šperk má pro krásu.
Ta barva jako oheň pálí.
Jak oheň, co vzal těla těm,
kdo za svou víru život dali,
když na smrt vyšli se zpěvem.
Ten černý popel - ženy s muži -
netíží pomník z kamení,
jen jediný keř planých růží
tam roste jako znamení.
Zní v jeho květech bzukot včelí,
když medem voní poledne.
Za noci pak se zpěvem vřelým
na vrchol slavík usedne.
U toho keře růžového
jen hlavu skloň a chvíli stůj.
Naslouchej tiše písni jeho:
Memento Mori! Pamatuj! |
|
Epilog |
(Totéž co u předchozí... ;-) ) |
|
Názory čtenářů |
05.05.2004 19:13
yenn
|
OK, na to mas samozrejme narok. |
06.05.2004 09:17
Merle
|
repulsion: a opět se dostáváme k tomu, že jsi to špatně četl... a že v tom pořád vidíš to svoje, přestože ti autorka vysvětlila proč a jak to napsala... |
06.05.2004 14:38
johanna
|
velmi prostá forma, přitom ale plná nenásilných obratů které nevyznívají ani jako klišé ani nezavánějí přehnaným patosem...
velmi |
08.06.2004 17:01
Nechci
|
Musím přitakat Hnusákovi. Taky už se mi stalo, že jsem se snažil nesnažit - napsat to prostě, přímočaře, dát tomu tradiční formu, nebát se patosu a obyčejných slov - a vyšla z toho trapná rýmovačka plná veršů jak z památníčku. Tahle báseň k tomu má náběh. |
26.11.2006 20:13
vittorijo
|
U toho keře růžového
jen hlavu skloň a chvíli stůj.
Naslouchej tiše písni jeho:
Memento Mori! Pamatuj!
priznam sa ze njeco taketo som tu necakal.. nevjem preco ale nejak mi presli po chrbte zimomrjavky..
keby ich križiakom vydali tak tu basen asi nenapises..
ze pateticke!!! |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|