Prolog |
|
Vzdechy |
Zavolala mi a já se bál ten telefon zvednout nechci poslouchat tu banální konverzaci že se chce zabít že jí nikdo nepomáhá že já jsem její nejlepší přítel ahoj řeknu a čekám slzy na mě tečou skrz telefon típnu to a jedu do města všechny obličeje mi splývají v jeden šklebí se na mě ukazují si na mě hladí se po těle a svlékají se nakonec se ladně vinou kolem tyčí v tramvaji a mě právě došlo že musím vystoupit z chodníku se stala plovoucí podlaha unáší mě až do tobogánu plného břitev a bazénku s krví na dně je velryba moby dick a hon na něj právě začal ještě že sem si vzal plavky vlasatá bukvice stojí na náměstí a chce mě svést za ní mlátí policajt pendrekem dvě smažky opíšu si pár zápisků z jídelního lístku a dojdu si pro další kokeš doma přede dveřmi uvidím igelitku celou černou je od ní je tam provaz a jedna kulka i vizitka hrobníka všechno to hodím do kamen na nic nemyslím jenom tiše oddychuju a poslouchám vzdechy milenců za zdí |
|
Epilog |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Pan Japko', 21.08.2008 09:47.
Názory čtenářů |
26.08.2008 22:33
meteor
|
Uff, a teď jít spát... Ale super, moc se mi to líbí |
07.11.2008 19:24
Gunya
|
peklo |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|