metelil se po světnici a ne a ne umřít. když už nevěděl, co sám se sebou, hulákal umyvadlu do trubek.
„kdybych já měl tři řeznictví, vzal bych tě paličkou po hlavě. ty hajzle jeden, máš jediné štěstí, že jsem vegetarián!“
v ten moment šplouchával záchod všemi svými potřebami. zaběhnul se i do něj podívat a spláchnout. obvykle už tolik nekřičel.
vyšel naproti do pekařství, poprosil vždy o stejnou sklenici vody a olivovou ciabatu. pak se o to spokojenější vracel umírat do světnice.
jestli v pekárně někdo neotrávil vodu, umírá dodnes. |