LiTerra

Seznam nových děl Sbírky Autoři Nej

Dílo #44269
Autor:	Lumig
Druh:	Denní (s)potřeba
Kategorie:	Jiné/Multimédia
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	29.10.2007 13:44
Počet návštěv:	6497
Počet názorů:	39
Hodnocení:	20
Patří do archívu:	<Soukromý> Kamila: - Lumig -, <Soukromý> miirdas: (p)ohleduplné pro oko, <Soukromý> Epicure: A la bonne heure!, <Soukromý> Pomerančová: Library, <Soukromý> muclicka: teplá dlaň, <Soukromý> Gejza Horvát: Vybroušené, <Soukromý> 12 ještěrka: zastavit se a podumat, <Veřejný> ZLATÝ FOND

Petánque 8x100/70

Názory čtenářů

29.10.2007 13:50

Diotima

petank na Tahiti s losicemi? :-)

29.10.2007 13:55

12 ještěrka

ta rudá malůvka vypadá nádherně morbidně, úplně z toho jde strach... :o)

29.10.2007 14:20

engelmar

Mě se to líbí.

29.10.2007 14:21

Gossen

hurá, diotima konečně pochopila nepatrné nuance mezi sobem a losem! :-))

29.10.2007 14:27

Dominika

jakovždy...

29.10.2007 14:28

Diotima

SOB
Rangifer tarandus

Sob je typické severní zvíře. Žije ve velkých stádech, které se přemísťují za potravou na velké vzdálenosti. Mají neuvěřitelně teplou zimní srst a k dýchání studeného vzduchu jim slouží tři plíce.

Dospělý samec soba polárního váží od 170 do 200 kilogramů, může také mít až 350 kilogramů. Samice soba váží o něco méně, přibližně 90 až 110 kilogramů. Sob polární dorůstá délky 150 až 220 centimetrů, výšky 110 až 130 centimetrů.

Sob polární se živí nejrůznější rostlinnou potravou. Požírá traviny, byliny, mech, listí a výhonky keřů. V zimě se živí převážně lišejníky.

Kopýtka jsou široká a umožňují chůzi na ledu, sněhu i v rozbahněné tundře. Parohy mají obě pohlaví. Staří samci je mívají velmi členité a mohutné, shazují je po říji. Samice je mají slabší a shazují je až po porodech mláďat. Stáda se skládají za samic s mláďaty a samčích skupin. Ta někdy dosahují až několik desítek tisíc jedinců. Na jaře a na podzim podnikají daleké cesty.

V severní Evropě a na Sibiři jsou důležitými domácími zvířaty. Chovají se polodivoce. Využívá se jejich maso, kůže i mléko. Sobi jsou také důležitými tažnými zvířaty. Ujdou za den velkou vzdálenost i tam, kde by jiná domácí zvířata nepřežila.

LOS

Alces Machlis

Na rozdíl od soba je los statný, neobratný tvor o krátkém, tlustém krku, vysokém krátkém trupu a dlouhých nohách, parohů lopatovitě rozšířených, prstovitě vřezaných. Hlava jest ošklivá, hoření pysk visí přes dolení; oči jsou malé, boltce dlouhé a široké; ocas velmi krátký. Délka dorostlého samce 2,6 až 2,9 m, ocasu asi 10 cm, výška na kobylce 1,9 m, váha až 500 kg. Aljaští losi jsou však ještě větší a dosahují hmotnosti až 900 kg. Kromě krajin, kde los jest pečlivě hlídán, žije ještě hojně ve všech severních lesnatých zemích Evropy a Asie…

V dnešní době již není los tolik běžný ani na severu Evropy. Ale vidět se dá. Někdy jsou s ním i problémy. Říje losů probíhá na podzim, samci zuřivě bojují o samice. Vítězný samec doprovází samici několik dní, pokud je samice v říji. Pak odchází k jiné samici. Mláďata se rodí samostatně (u mladých losic) nebo i jako tročata. Mladá losata jsou bezbranná a jejich úmrtnost je velká. A to nejde jen o různé šelmy, ale i smrt utopením není vzácná.

Los žije většinou divoce. Síla, vytrvalost a rychlost losů je obdivuhodná, proto ve Švédsku a v Rusku zkoušeli losa ochočit a používat ho v zápřahu do saní, jako soumara i jako jezdecké zvíře.

29.10.2007 14:43

Haber

pekné

29.10.2007 14:57

Lumig

mile, dekuju

29.10.2007 15:02