Dílo #33281
Autor:fougeres
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Vyznání
Zóna:Jasoň
Datum publikace:21.11.2006 02:35
Počet návštěv:5669
Počet názorů:32
Hodnocení:18 3 1 10
Patří do archívu:<Soukromý> Albireo: Albi má nejradši (2006)

ranní pointa


              mám rád tvý oči po ránu
              sotva zbavený ospalků
              mžourající
              když na tvářích máš 
              čerstvou omalovánku
              co tak rychle mizí
              a z trička jen lambádu

              tak
              nech světlo ještě spát
              a otoč se ke mně

              chci rozcuchat ti
              rozcuch
              a vychutnat si

              pointu







Počet úprav: 5, naposledy upravil(a) 'fougeres', 21.11.2006 06:38.

Názory čtenářů
23.11.2006 23:20
fougeres
Stevenson napsal(a):
ano.. dobre .-)T
co znamena to T?:-)
24.11.2006 05:42
muclicka
,.
24.11.2006 10:14
Natasha
miirdas napsal(a):
Natasha napsal(a):
Ach jo.
Mně to přijde jaksi banální - jako osobní vzkaz samozřejme ne, ale jako báseň ano.
tak si to vem osobně, báseň přeci nemá být jen dokonalá
o
slovo
vat
Na druhé straně báseň nemá zachraňovat to, že si představím, jaké by to bylo, kdyby byla pro mě :)
24.11.2006 12:01
miirdas
Natasha napsal(a):
miirdas napsal(a):
Natasha napsal(a):
Ach jo.
Mně to přijde jaksi banální - jako osobní vzkaz samozřejme ne, ale jako báseň ano.
tak si to vem osobně, báseň přeci nemá být jen dokonalá
o
slovo
vat
Na druhé straně báseň nemá zachraňovat to, že si představím, jaké by to bylo, kdyby byla pro mě :)
a já vždycky myslel, že báseň je určena čtenáři
ve chvíli, kdy jsi se stala čtenářem této básně, byla určena tobě...
už proto je dobré si to nikoli představit, ale uvědomit...
samozřejmně se někdy stane, že báseň tě neosloví
v tu chvíli se stáváš čtenářem neosloveným a máš samozřejmně nárok dát to najevo

24.11.2006 12:29
Natasha
miirdasi: Asi bychom se měli rozhodnout, zda mluvíme o obecné básni a nebo o vyznání.
Vyznání je specifická kategorie - pokud jsi jeho adresátem, přidává se nezpochybnitelné emoce, radost, dojetí nebo láska, třeba. Pokud nejsi jeho adresátem, jsi tedy čtenář, který čte, co bylo věnováno jinému člověku. A protože pak není stržen emocí radostného úžasu, že to on je opěvován, objevuje se prostor pro kritickou reflexi jako u jakékoliv jiné básně.
24.11.2006 12:39
miirdas
no dobře..je třeba brát vyznání jako vyznání jednomu člověku, poté patří opravdu jen jemu..není tedy třeba ho jakkoli publikovat
nebo je báseň psána formou formou vyznání...takzvanou "Ich" formou
tato forma básně může sloužit jako vyznání komukoli, v případě ménětvůrčího čtenáře může být jako vyznání použita
nebo je vyznání psané jednomu člověku formou básně, o níž se autor domnívá, že by mohla oslovit i kohokoli jiného, než jen osobu, které byla původně mířena...
tato báseň byla pravděpodobně psána ve smyslu třetího příkladu a jak je vidět, dokázala opravdu oslovit...
přestože je psána v oné "ich" formě je možné ji jakkoli deformovat a přebrat, tak jako je v básni připodobnit lidi k věcem nebo naopak věci k lidem
24.11.2006 12:53
Natasha
miirdasi: ...ony texty o lásce mají obvykle jásavou odezvu bez ohledu na kvalitu.
Ale to už jsme mimo text - který vůbec nechci hanět tak, jak by to nyní mohlo vyznít.
Můj názor by zněl nejspíše takto: Na kategorii Vyznání, kterou osobně pokládám za krajně problematickou, je to slušná práce. Ale prostě nejásám.
27.11.2006 09:50
zoe
pěkné :)
07.01.2007 19:07
Arto
Seš prostě romantik...
19.02.2007 22:42
Senior
monotematická tvorba - není snad špatná, ale nic jiného asi nechápe
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)