ranní pointa |
mám rád tvý oči po ránu sotva zbavený ospalků mžourající když na tvářích máš čerstvou omalovánku co tak rychle mizí a z trička jen lambádu
tak nech světlo ještě spát a otoč se ke mně
chci rozcuchat ti rozcuch a vychutnat si
pointu
|
|
Počet úprav: 5, naposledy upravil(a) 'fougeres', 21.11.2006 06:38.
Názory čtenářů |
23.11.2006 23:20
fougeres
|
Stevenson napsal(a): ano.. dobre .-)T co znamena to T?:-) |
24.11.2006 05:42
muclicka
|
,. |
24.11.2006 10:14
Natasha
|
miirdas napsal(a): Natasha napsal(a): Ach jo.
Mně to přijde jaksi banální - jako osobní vzkaz samozřejme ne, ale jako báseň ano. tak si to vem osobně, báseň přeci nemá být jen dokonalá
o
slovo
vat Na druhé straně báseň nemá zachraňovat to, že si představím, jaké by to bylo, kdyby byla pro mě :) |
24.11.2006 12:01
miirdas
|
Natasha napsal(a): miirdas napsal(a): Natasha napsal(a): Ach jo.
Mně to přijde jaksi banální - jako osobní vzkaz samozřejme ne, ale jako báseň ano. tak si to vem osobně, báseň přeci nemá být jen dokonalá
o
slovo
vat Na druhé straně báseň nemá zachraňovat to, že si představím, jaké by to bylo, kdyby byla pro mě :) a já vždycky myslel, že báseň je určena čtenáři
ve chvíli, kdy jsi se stala čtenářem této básně, byla určena tobě...
už proto je dobré si to nikoli představit, ale uvědomit...
samozřejmně se někdy stane, že báseň tě neosloví
v tu chvíli se stáváš čtenářem neosloveným a máš samozřejmně nárok dát to najevo
|
24.11.2006 12:29
Natasha
|
miirdasi: Asi bychom se měli rozhodnout, zda mluvíme o obecné básni a nebo o vyznání.
Vyznání je specifická kategorie - pokud jsi jeho adresátem, přidává se nezpochybnitelné emoce, radost, dojetí nebo láska, třeba. Pokud nejsi jeho adresátem, jsi tedy čtenář, který čte, co bylo věnováno jinému člověku. A protože pak není stržen emocí radostného úžasu, že to on je opěvován, objevuje se prostor pro kritickou reflexi jako u jakékoliv jiné básně.
|
24.11.2006 12:39
miirdas
|
no dobře..je třeba brát vyznání jako vyznání jednomu člověku, poté patří opravdu jen jemu..není tedy třeba ho jakkoli publikovat
nebo je báseň psána formou formou vyznání...takzvanou "Ich" formou
tato forma básně může sloužit jako vyznání komukoli, v případě ménětvůrčího čtenáře může být jako vyznání použita
nebo je vyznání psané jednomu člověku formou básně, o níž se autor domnívá, že by mohla oslovit i kohokoli jiného, než jen osobu, které byla původně mířena...
tato báseň byla pravděpodobně psána ve smyslu třetího příkladu a jak je vidět, dokázala opravdu oslovit...
přestože je psána v oné "ich" formě je možné ji jakkoli deformovat a přebrat, tak jako je v básni připodobnit lidi k věcem nebo naopak věci k lidem |
24.11.2006 12:53
Natasha
|
miirdasi: ...ony texty o lásce mají obvykle jásavou odezvu bez ohledu na kvalitu.
Ale to už jsme mimo text - který vůbec nechci hanět tak, jak by to nyní mohlo vyznít.
Můj názor by zněl nejspíše takto: Na kategorii Vyznání, kterou osobně pokládám za krajně problematickou, je to slušná práce. Ale prostě nejásám. |
27.11.2006 09:50
zoe
|
pěkné :) |
07.01.2007 19:07
Arto
|
Seš prostě romantik...
|
19.02.2007 22:42
Senior
|
monotematická tvorba - není snad špatná, ale nic jiného asi nechápe |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|