jak dokonalý tvar cigaretového popela pohled pevně upřený na dno studny
přes tóny černých klapek klavíru chytáš vodu mezi prsty a polykáš stíny
vždyť potmě se i sobě lže mnohem snadněji
mým zvířatům bývá smutno ve tvé zoo
až tě jednou i pláč omrzí prosím
otevři oči
tady už jsou jen hvězdy
|