Dílo #26958
Autor:egil
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:18.05.2006 14:13
Počet návštěv:7466
Počet názorů:26
Hodnocení:30
Patří do archívu:<Soukromý> Hester: Hlubiny,
<Soukromý> Biri: jako by ze me,
<Soukromý> Joker: THE BEST...,
<Soukromý> vk: vk,
<Veřejný> ZLATÝ FOND

Strašákem

Navzdory tomu,
že mým trupem je zpuchřelý zimník,
který zbyl.

Navzdory všemu,
čím nejsem a s čím pouze hraničím,
vrhám stín bezmála lidský.

Navzdory sobě – –
skrblím si v podšívce motýlí larvu –
své dočasné srdce.

Navzdory tobě,
jenž jsi mě narazil na kůl tak něžně,
že by i plameňák záviděl,
do očí zlodějů 
                 křičím.

Navzdory honcům,
co pěchují kulky do železných píšťal,
                       jak do varhan zádušní noty – –
mé rekviem kostely nezná –
                          a nezní.

Navzdory všemu,
co nejsem – a co nikdy nezměním.




Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'egil', 18.05.2006 14:32.

Názory čtenářů
24.05.2006 09:36
egil
http://www.literra.cz/moduly/autor/php/dilo.php?dilo_id=26836&autor_id=158

tuhle?
25.05.2006 15:44
Zrzavý_kotě
jo! :) A mám ji dokonce v archivu, stačilo se podívat.. sem to ale kotě zrzavý :)
26.05.2006 13:58
egil
:)
27.05.2006 18:39
Bix
!!!!
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)