drátem do očka dostal jsem ...
na zimní spánek
nalámala mi pohádky v paprscích kolovratu
nasypala na misku
hromádku hřebíků
láska prošla změnou stavu
je to jen pocit rodí se a umírá
zvuk píšťalky a pěšinka ve vlasech
vyšlapaná jemnými prstíky
mi prosekali cestu do Jara
teď rostu sycen dvěmi Slunci
sou modré a vypadají jako oči ...
splývají ...
s vodou
jako bych se topil a dýchal u toho
je to jen pocit rodí se a umírá
ten zasranej pocit ... jedna a ta samá láska
jiný lidi ...
pořád ta samá dáma znovu se zvedající ...
ničící ...
provokující ...
nenávidím lásku ...
ale miluju lidi
svými těly píšou děti |
|
horomila 