| Prolog |
|---|
Pomůžu Petrovi s opravdu nevídaným vtipem, zažiju dobrodružnou noc a ještě si zahraju na historické varhany.
Takhle mi to bylo podáno a já na to klidně kývl. |
|
| malá noční hudba |
"A ten duch fakt existuje? Nebo jsou to jenom kecy?" ptal jsem se cestou přes les na Hůrce.
"Co já vim," řekl Petr, "povídá se leccos. Pochop - ten kostel je stranou všeho, nikdo sem v noci moc nechodí. Akorát milenci, a ti mají úplně jiný starosti."
"Jo, nechytnout klíště," prohodil jsem, neboť mi cosi lezlo po noze.
"Pár lidí už to prej slyšelo," řekl Petr, "o půlnoci údajně občas začnou zničehožnic hrát varhany. Sice jenom na chvíli, ale musí to v tý tmě asi působit dost strašidelně. A silně pochybuju, že tam chodí v tu dobu někdo cvičit fugy."
"To já celkem taky," řekl jsem, protože už jsem byl celý zpocený. Byl dusný večer a klatovský kostel sv.Martina stojí pěkně daleko od vší civilizace.
"A vůbec. Jestli tam hraje duch, nepotřebuješ mě," řekl jsem, když jsme konečně dorazili na místo.
"Sakra, povídam jasně, že to prej někdy slyšelo pár lidí. Pokud to vůbec existuje - a já celkem pochybuju - neni to rozhodně žádná pravidelná relace jako v rádiu."
"Rozumim."
"Fajn. Takže si tady teď chvíli odpočineš..."
"Tři hodiny," ušklíbl jsem se.
"Zhruba. Já se zatim vrátim pro Veroniku a zavedu ji sem. No a ty prostě o půlnoci začneš preludovat. Myslim, že to bude bomba."
"Hm. Nevyděsí se moc?"
"Má ráda tajemno, tak ať si užije," ušklíbl se Petr a podal mi velký a těžký klíč od kostelních dveří.
Konečně se přiblížila hodina duchů.
Tmu kostela narušovala jen drobounká svíčička ukrytá vedle pedálů, která nemohla být vidět okny ven. Nastavil jsem zvučnou směs rejstříků a rozvažoval sled akordů, kterým začnu.
Plamínek se zamihotal a zhasl. Uvažoval jsem, jestli mám risknout škrtnutí sirky. Petr se svou kamarádkou už jsou nejspíš před budovou, mohlo by mě to prozradit. Rozhodl jsem se hrát raději poslepu.
Natáhl jsem ruce a nahmatal oba manuály. V tu chvíli do mě někdo ze strany vrazil a shodil mě z lavice.
Ten blbec, napadlo mě nejdřív, to neměla být past na nějakou ženskou, ale na mě. Petr mě chce vyděsit a pak se mi vychechtat.
Zaduněl mohutný nástup varhan.
Dobře jsem to namíchal, řekl jsem si. A o zlomek vteřiny mě přepadla hrůza. Petr není muzikant. Neumí na nic hrát. A zvláště pak ne takhle, to není ani on, ani žádný z jeho kamarádů, tohle je profík.
Stovky píšťal se rozezněly složitým barokním kontrapunktem, který jsem ještě nikdy neslyšel, ačkoliv tuhle hudbu sbírám už léta.
Chytil jsem se jakéhosi vyřezávaného sloupku, abych se zvedl ze zaprášených prken. Okamžitě jsem ucukl. Něco se mi zahryzlo do ruky. Vzápětí znovu. K tomu se přidaly ostré drápy.
Klopýtal jsem pryč z kůru tak rychle, jak to jen šlo. Právě když jsem se dostal do hlavní lodi, zakopl jsem a ocitl se zase na zemi. Cosi po mně skočilo.
Ve stejné chvíli, kdy se mi do kůže opět zaryly drápy, udělala totéž okolní temnotě čísi silná baterka. Spatřil jsem obrovského černého kocoura se sklopenýma ušima, vyceněnou tlamou a divokým pohledem.
Světlo se svezlo přímo na něj. Kocour tento vývoj událostí očividně neschvaloval a vztekle mlátil ocasem ze strany na stranu.
"Táhni pryč, potvoro," ozval se ženský hlas.
"Já nebo ta chlupatá mrcha?" zeptal jsem se.
Odpověď nepřišla, ale světlo se zakomíhalo po zvířeti. Kocour zřejmě pochopil, obrátil se a odskočil kamsi do tmy.
"Díky," řekl jsem a vstal jsem.
"Rádo se stalo."
"Kdo jsi?"
Posvítila si krátce na obličej. Tmavé dlouhé vlasy, modré oči.
"Rony," řekla.
"Divné jméno."
"Mně se líbí."
"Kde ses tu vlastně vzala?"
"Přišla jsem na koncert," řekla a posvítila ke kůru, "ale zdá se, že pozdě."
Uvědomil jsem si, že varhany už zmlkly.
"No nic, tak jindy," pokrčila rameny a odcházela.
Pozoroval jsem v šeru elegantní pohyb jejího pozadí.
Asi to ucítila a ohlédla se.
"Problém?" zeptala se, podle hlasu s úsměvem.
"Ani ne."
"Fajn."
Zhasla baterku.
Vyšel jsem před kostel.
O kousek dál jsem zahlédl cigaretu. Orientační maják.
"No," řekl Petr, "hrál jsi pěkně, ale nebylo to bohužel k ničemu. Ona nepřijela. Musíme to zkusit někdy příště."
"To určitě."
"Náhodou to bylo skvělý, jestli chceš něco vědět. Kdybys to slyšel, jak to zní tím lesem - fakt přízračný."
"Měl tam strašit akorát varhaník," řekl jsem, "o kocourovi jsi nemluvil."
"O kocourovi?" podivil se Petr.
Ukázal jsem mu ruku.
"Tý vole. Co to je?"
"Škrábance a kousance," vysvětlil jsem.
"To vidim."
"Tak se blbě neptej."
Chvíli přemýšlel nebo se tak alespoň tvářil.
"Něco mě napadlo, ale je to pěkná blbost," řekl pak.
"Povídej."
"Když se loni opravovaly varhany, v jednom prostoru mezi bloky píšťal se našla kočičí kostra."
"V kostele? Ve varhanách? Co je to za pitomost? Kde se tam vzala?"
"Nemám ponětí," prohlásil Petr.
"Hm."
"Takže ty už tam jako hrát nechceš?" zeptal se zklamaně.
"Ne, to tedy nechci."
"Aha. No, škoda. Nápad to byl pěknej."
Podal jsem mu klíč. Šel ke vchodu a zamykal ho.
Zevnitř se ozvalo urputné škrábání.
"Slyšel jsi to?" zeptal se Petr.
"Ne."
"Fajn, já taky ne," řekl a odplivl si do křoví. |
|
| Epilog |
|
Počet úprav: 23, naposledy upravil(a) 'pilgrim', 09.07.2005 20:22.
| Názory čtenářů |
09.07.2005 21:28
 jan-ek 
|
dobrý... |
09.07.2005 21:31
hajka
|
jo |
09.07.2005 21:43
Rony Rubinek
|
:-))) prevíte :-))))) oni tomu asi nerozuměli, měls tam dopsat Rubinek. Výborný, huáá. No počkej woopáku, to si vypiješ! Nejvíc se mi líbilo spojení kočka-Rony. Budu tě chodit strašit!!!****************************************************** |
09.07.2005 21:50
pilgrim
|
vítej na LiTeře, Rony :) |
09.07.2005 22:03
Rony Rubinek
|
pilgrim napsal(a): vítej na LiTeře, Rony :) |
09.07.2005 22:56
aldebaran
|
Jsem teda zvědavej, jak to dopadne! |
10.07.2005 00:35
 stanislav
|
kostel sv.Martina stojí pěkně daleko od vší civilizace.
o půlnoci začneš preludovat. Myslim, že to bude bomba
Něco se mi zahryzlo do ruky. Vzápětí znovu. K tomu se přidaly ostré drápy
Kocour tento vývoj událostí očividně neschvaloval
z těhle a podobnejch vejfňaků umělohmotnejch je člověku na blití. příšerná srágora, tenhle zápisek... :o))) |
10.07.2005 01:33
pilgrim
|
No jo, no. Někdo holt je jen umělá hmota, zatimco druhej je poctivý dřevo. :) |
10.07.2005 06:11
stanislav
|
to víš, v noci jsem měl špatnou náladu, a tak se pilgrim a jeho tajnodějné dílko hodili. takhle po ránu je mi eště blbějc, a tak bych už tak vzletnej nebyl a suše a v pokoji odkvačil.... hihihi |
10.07.2005 12:40
Igor_Indruch
|
Jako vyloženou srágoru bych to neoznačil, leč pravdou je, že pilgrim je svou zálibou v "duchárnách" již notoricky známý a toto dílko nepřínáší z hlediska jeho dosavadní tvorby nic nového. Pointa je tradičně rozplizlá, příběh vyznívá do ztracena. Je to škoda. Přestože téma ducha hrajícího po nocích někde na varhany je poměrně omšelé (což byl možná důvod, proč si ho autor zvolil), dalo se z něj vyždímat víc. Zvlášť, jestli si ho pilgrim zvolil záměrně, se měl více snažit. Jo - on si to zařadil do sbírky "blbinky". No dobře. Ale stejně se mohl víc snažit. |
10.07.2005 13:28
 Wiki
|
zajímavej námět, ale chtělo by to, upřímně řečeno, víc si s ním pohrát, méně přímé řeči atd.
Máš na víc :-) |
10.07.2005 15:10
pilgrim
|
přímou řeč prostě miluju - asi se dam na drama nebo operní libreta
i když - korálový útes se taky nechytal... :(( |
10.07.2005 15:14
Igor_Indruch
|
pilgrim napsal(a): přímou řeč prostě miluju - asi se dam na drama nebo operní libreta i když - korálový útes se taky nechytal... :(( |
10.07.2005 16:07
 Wopi
|
No jo. Obecně vzato - ne vždycky se podaří něco někam nacpat... |
10.07.2005 17:52
Pavla
|
přímou řeč mám na povídkách nejradši :)))
chvilku i zimomriavky.
stanislav napsal(a): to víš, v noci jsem měl špatnou náladu, a tak se pilgrim a jeho tajnodějné dílko hodili. takhle po ránu je mi eště blbějc, a tak bych už tak vzletnej nebyl a suše a v pokoji odkvačil.... hihihi |
10.07.2005 19:18
pilgrim
|
Díky, Pavlo. Ve své knížce rad, kterak psát prózu, říká Mistr cosi ve smyslu: je-li někde duch, nemůže vypravěč vysvětlovat, že tam je duch, znělo by to jako učebnice, musí si to sdělovat postavy rozmluvou.
Tolik k přímé řeči.
Jsou tam velké nedokonalosti, leč spíše jinde. :))
|
11.07.2005 07:27
Hester
|
* |
12.07.2005 01:26
gd
|
já mám ovšem náladu přímo báječnou. a celkem se mi to líbilo. ale jestli budete trvat na tom, že je to srágora, tak samozřejmě nebudu oponovat. vlastní názor je mi cizí. |
12.07.2005 10:46
 Seregil
|
Dobrý...*t |
15.07.2005 20:20
 johanna
|
tý jo.. docela dobrý až na ten slabší závěr, ale jinak správný tajemno |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
