| Prolog |
|---|
|
| Světýlka |
přeměním se před očima
a s křídly, dle morálního
koloritu, stepovat budu
na dlažbě zámecké
a seberu podpatek, co
ulomil se ti při tvém
tanci, včera v noci.
Plynové lampy doblikaly
a město ponořeno jest
ve tmě husté a neproniknutelné.
Jen dvě světýlka na konci
cesty vidím a popobíhám
vstříc světlým bodům,
možná budoucnost.
Celá unavená klesla jsem
do objetí temné náruče
a paže mne drtily a chtivá
ústa nedala mi pokoj.
A slintal,všude okolo mě
louže slin a zakousl se do mě
a mně bylo zvráceně.
A zase ta dvě světýlka,
komíhají se v rytmu tance
a květiny sesychají steskem
po něčem krásnějším, než je
život v květináčích
u mě na okně, spou s nimi
uschnu i já.
"Do očí mi řekni, že mě nemiluješ."
"Nemiluju tě, zatím."
"To mi stačí, jako odpověď."
A pak ujetá smska,
že zbožňuješ mě a že prý,
prosvěcuju ti den
již svou existencí.
Už se mi nechce čekat,
až někdo zaleje mne,
životadárným potokem
horkých slz a budou celé
vpíjet se do mého já
a konečně pochopím,
že i já umím
......mít ráda. |
|
| Názory čtenářů |
16.12.2005 13:15
 Stanley_K 
|
UPS, sakra
jdu si dat cigaretu a asi nebude jen jedna...
|
16.12.2005 13:21
Krokodýl
|
to jsi z toho tak zhnusený? :o) |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|