První pokradmé po schodech k milenci
kolena tlačenka a sulcíky a láska
no jo, vole, no přece láska
Milí návštěvníci, spím
a proto dlouze zvoňte
napsal mi na dveře, tak nevšímavý
taková nóblesa, prosím v závorkách
zvonila jsem silně
a taky chvějivě, můj prst je trylek
můj prst je jistrocel
pro duši kraba
a pak objetí, číhal jsi za dveřmi
zbabělý lháři, úžas dcerky havířské
z té drzé elegance
bílých přehozů
těch alpských panorámat
panorámata prosím proloženě
všude po stěně, dívka handicap
dívka zrzyzrzycotěmrzí, dívka
kolouch, knoflík, dívka divočák
zuby zakřivené, jen kousnout
a rvát, trhat a sát
taky krystapána děvuška plachá
uplakaná ze Steinbecka
zasažená Jeffersem
okouzlená Faulknerem
Bezruče po kapsách
kabátku blázna
točila jsem se, točila, slova básnivá
létala jako vodopád, od hlavy k patám
a zase naopak, v srdci mi drhla
krajkoví tkala, sukničku vykasala
kurňa, kurňa, kurňa na stokrát
já všechno přece
spolykám ke snídani
a večer budu zase hlady řvát
další nášup písmenek
prosím, jsem celá zpovykaná
takový úhledný vzkaz, takový úhledný
fešák, takový úhledný omrzelec
co to čteš?, ukaž, jo, Faulkner
ten jižan, ten věčný problém
severu a jihu
a já hledala své vlastní hranice
své vlastní vášně, své vlastní boje
ač černá, do haldy zarostlá
jedna noha tu druhou schovává
ať neciví na tu óbrelaganci
galoše trapná
jsem potutelně ukazovala
někdy v noci
štíhlounký kotník
těsně před spolykáním
hubeného
čupr pána
já, naruby divná
Scarlett O´Harová.
|
|
Wopi 
Smykač 