Sbírám mraky a strkám si je do pusy.
Lidi ztrácí kousky svých duší mě do kapes
                                                     ...potají...
A já na všech místech nechám trošku vůně čaje, santalu a borůvek,
po kašnách, mezi mincemi 
                                 a šeptám jí do korun stromů,
                                                                        celou fialovou.

A cestou píšu cizí tužkou na oči 
na střechy jedoucích aut,                                       
                                 aby lidi v autobusech viděli, věděli...

A stejně všichni koukají na obracený světy do výloh
a nezajímá je břišní tanečnice        
                                          se špinavýma nohama,
kterýma jsem pokreslila zaprášený ulice Vídně svou radostí
                                                     ...v rytmu křídel holubů...