že paprsky se nedají namotat na prst i když vítr bude stát vždy za zády mlhu nemůžeš roztočit a uplést si z ní svetr ten, jak jsi ho měl přitisklej k tváři a chtěl sis zapamatovat vůni bílého čaje a kreslil jí na dlaň lučního koníka (vypadal spíše jako lev) viděl jsi ty neposlušné jiskry v jejích očích když tě nutila stát na louce jako strašák a o půlnoci zapálit všechny svíce přetáhnout si prostěradlo přes sebe a smát se tlumeně do nočního ticha