jsi živ z lásky matky a otce. živ budeš jen z lásky blízkých lidí, až ztratíš vládu nad svým světem a odejdeš buď v anonymním zoufalství samoty sobectví, nebo v náruči osobní milující přítomnosti.
Díky za osvětlení. Je to celý moc dobře napsaný, ten konec "vzpomeneš si - živý z lásky" je vlastně taky docela dobrej, když o tom přemýšlím... I když to "živý z lásky"...:)
Jinak mě z toho docela mrazí. Pořád doufám, že je i jiná odpověď. Ale asi není. Snad jen umřít mladý.
Pravda pravdoucí.
Jen nedusit a nechat růst.
A doufat , že spočinu v té náruči, která milovala mě od počátku
a já ji neodmítnu v okamžiku posledního rozhodnutí
a nepodlehnu klamu.
Měj te se rádi .Pá Pá