Ptáčci jsou peříčkové bárky

Vzduchem se houpe náklad živý

Suší si křídla nad oharky

Co s ránem vyčesaly z hřívy

Sluneční děti

Tělíčka křehčí lučních kvítků

Vystaví chrámy v korunách

Kdo zaznamená v světle svitků

To chvění z nebes?

Mívám strach

 že nepřiletí

Až vylíhneš se jak to ptáče

Nebe Ti spadne do očí

S křehkostí svou se budeš vláčet

Tak jak se lidé plahočí

V střepinách vteřin

Jen nezapomeň synku ptačí

-to až se z hnízd nám vyklubáš

V těžkostech zvrátit hlavu stačí

tam drží věrně v písních stráž

lodníčci z peří.

*