Dílo #16273
Autor:Biri
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:10.05.2005 13:01
Počet návštěv:5161
Počet názorů:25
Hodnocení:17 1
Patří do archívu:<Soukromý> nympha_Echo: oblázky horské nymfy,
<Soukromý> apendyks: vyražené dechy

Ohnivé děti

Tančeme

dokud obětní ohně ještě hoří

nebeské bubny zatím

stále znějí

a bozi svolávají své děti

k večerním hostinám 

Tančeme

dokud krev tepe

v rytmu plamenů 

Když křepčím kolem žhavých uhlíků

přichází volnost

svoboda a bubny

bubny a láska

láska a život

a smrt

vše navzájem propojené
souvislosti se otevřely
v chrámu
pod širým nebem
je dým průzračný jak voda 

Stoupejme k vrcholům

Tam nahoře chybí

co nás svazuje

tady dole – na Zemi

Ve hvězdách nejsou pouta

 Tančeme
dokud stačí dech
blížíme se k poznání
v plamenech nalézám podstatu
své osvícení  

Hoř

magický vládce věků

ať poznám sílu moře 

Ohnivá žena ve spojení

s ohnivým mužem

zplodila ohnivé dítě

mé dítě

Jsi stejné krve

rodíš se pokaždé

když na tě myslím

vždy krásné a čisté

mé dítě

ukryté v plamenech

Tanči se mnou

bubny stále ještě znějí

Názory čtenářů
29.06.2005 14:12
Lu_Po
konec mi vzal vsechno co jsem si tak nejak vytvoril ... m m
23.09.2007 17:47
engelmar
Taková honosná, připomíná mi trochu středověk, ale je to dobře podané.
17.12.2007 16:35
stanislav
ale ale... tanečky... ohýnky... pěkné pěkné
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)