Prolog |
|
NA ŠPIČKÁCH |
podzim jsou dráty
natažený strašně vysoko
který krájí nebe
mě s ním
a to bolí
dráty nekonečna ptáků
co se všichni najednou
zvednou a zmizí
hrozně daleko
do neznáma
neskutečných moří
jako všechno
chce se mi spát
ale to je teď málo
chce se mi umřít
ale to je zas moc
a tak nespím a tak neumírám
a nejsem ani vzhůru
ani naživu |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'NIN', 16.03.2004 10:14.
Názory čtenářů |
17.12.2003 15:56
Anonym
|
snad prach ze rtů se s krví mísí já polykám v sobě mlčky čísi hlas jenž svým křikem spát mi nedá má ostny a nemusí hledat na duši místa kde to bolí............ahoj Jani K. |
19.12.2003 14:37
deepmadness
|
...ahoj Jani :-)))) |
29.12.2003 15:42
Hluk Malér
|
nojo umíš holka, umíš - rád bych tě zas spatřil na vlastní očičko.* |
05.01.2004 11:42
NIN
|
vsjo možno, korátže tejkonc mam ukrutně moc práce v háku i doma, někdy příští week |
18.03.2004 14:50
JASAN
|
Jo, jo, umíš. |
12.04.2004 18:31
ladislavfaith
|
Hezký! Tip! |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|