| Prolog |
|---|
Příjde mi to už celé směšné
Ta odrbaná klasika odrbaných slov
Už se pod ně ani nemusím podepisovat
Příjde mi to už celé směšné
Psala bych a věděla o čem
A vešlo by se to do jedný velký škatule
Psala bych pod cizím jménem
A byla průhledná jako nanovo umytý okna |
|
| Nesměle nakouknu,třeba taky naposled |
Já vim
Vim co psát tou svou naivní jednoduchostí
Vim to sakra vim že si to přečtou oči lidí
Vim že to nikomu nevyrazí dech
A já bych tak chtěla zachraňovat
Přátelskou herdou do zad
Vim já
Já snad setřásla naivitu do tvojí náruče
Já vdechla ti ji do úst v potemnělym pokoji
Já viděla jak se blejskla v tvejch očích
A pak se na nás koukala ze stropu
Než odlítla zamlženým oknem
Víte
Já vim
Vim já
Že je snad nejvyšší čas říkat správný věci správným lidem
Že je čas na tiskárnu a dopisní známky
Že čas je napsat adresy a rozeslat slova a věty kam patřej
Čas že mi utekl tím otevřeným oknem k ostatním slečnám
Škrábající rým na lásku pásku
Nesměle se s ním pak chluběj vám
A bojej se v koutě nepochopení |
|
| Epilog |
Vim já
Já vim
A jdu s dětskou dospělostí na poštu
Dát těm slovům pravej domov
A víte
Je mi smutno |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'sony', 18.04.2005 22:40.
| Názory čtenářů |
26.04.2005 20:19
 Antifedhaw 
|
Chápu.T* |
27.04.2005 18:35
guy
|
vzpomenul jsem si na klasiky ... ať je i trochu smutno, jen když je veselo ... |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|