Prolog |
|
Bráchovi, protože kouká |
Už jen proto že koukáš Ne tak vyjeveně jako já Já chodím ven a civím kolem sebe jen proto Že nevím kam jinak s očima žejo No a ty brácha Už jen proto že koukáš A ta chůze je vedlejší produkt
Už jen proto že koukáš Že mě nechceš fotit když mi to sluší Potají pak vytáhneš tu malou stříbrnou krabičku Blejskneš strom co stojí za mnou Zatímco já se hvězdně zubím A říkám si na téhle fotce budu krásná
Už jen proto že koukáš Naštvaně jak ti pořád neodpovídám Hraju si na slečnu ignorantku Směju se tvejm stromům A ty zase koukáš za mě S prstem na spoušti
Hele bráško Třeba nebudeš nikdy umělec Třeba na tebe budu pořád protivná Ale stejně mi nějak utekly Ty tvoje dětsky kulatý brejle V poklusu je vystřídaly hranatý Takže až si budu jistá tvou dospělostí Uznám že obdivuju ten klid Než cvakneš tlačítko |
|
Epilog |
autor fotky je snad jasný já to nejsem ale jsme snad jedna krev nebo aspoň trošku podobná |
|
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'sony', 06.04.2005 17:51.
Názory čtenářů |
04.01.2006 17:47
Hana
|
později než jiní, přesto ohromena... * |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|