Dílo #15055
Autor:Yfča
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Úlet
Zóna:Jasoň
Datum publikace:01.04.2005 09:40
Počet návštěv:9473
Počet názorů:32
Hodnocení:17
Patří do archívu:<Soukromý> jjezibaba: Moje čistě sobecká sbírka,
<Soukromý> vrtusík: vlhčí část marné žabí víry

Prolog

Jelikož je dnes Apríl a Vrtusík zveřejnil aprílovou ptákovinku, dovoluji si vám předložit ptákovinu na entou, kteroužto jsem před dávnými lety spáchala při hodině českého jazyka. Byli jsme tehdy paní profesorkou vyzváni, abychom napsali báseň volným veršem na libovolné téma. Anébrž profesorka věděla, že občas něco vytvořím, koncem hodiny mne vyvolala a požádala, abych přednesla své veledílo. Zarecitovala jsem čerstvě zrozenou krávovinku velmi procítěně, se značným důrazem na opakující se pasáže. Spolužáci byli nadšeni (Kosmickou ódu jsem musela posléze recitovat na četných pivních a vinných dýcháncích, které jsme pravidelně pořádali), paní profesorka třeští oči možná ještě dnes ...

Kosmická óda 21. století


Jak páry stroje pekelného
jde dým z raketových motorů
a padá na Zem
prosáklou potem dělníků
Jak slunce je ohně třpyt,
jenž vyletuje z těla rakety
A lidé stojí
A stojí
A stojí
A čekají, až na ledovou louku
spadne vlahý déšť benzinových par

Raketa stoupá k nebi
jak bílý pták míru
A lidé se hemží
A hemží
A hemží
A čekají, až raketa dobude cíle

Letní slunko vykousává
azur z oblohy
a plive ho na ostré štíty hor
A mraky pláčou
a ochlazují jeho dech
A raketa letí
A letí
A letí

Šedavé páry prachu se zvedají z Marsu
jak houby rostoucí po dešti
a zelenolistý sad pohlcuje
mnohočiché pachy ostrého ovzduší
A raketa už stojí
A stojí
A stojí

První noha vystoupila váhavě
na lesklý kov rakety snů
a jde vstříc přátelům
vstříc Marťanům
A jde
A jde
A jde

Kovově rudé oči Marťanů
bodají žlutou pláň
"Buďte zdrávi, přátelé!"
říká prvý a zasněně hledí
v několikanásobné nekonečno vesmíru
A jasné oči několika žen
zaleskly se slzou dojetí
A v prvé řadě s hlavou skloněnou
stojí, stojí a pláče
žena, jež poprvé na Marsu jest
A pláče
A pláče
A pláče
(Jak malé ptáče)

Již čas návratu nadešel
Raketa stoupá vstříc dálkám bezesným
a na Zem sedá po krátké chvíli
jak orel smělý na hnízdo své
Zas domácí papuče obujeme
a u krbů atomných sedat budeme
Jsme doma
Zas doma!
A Zem se dál točí
A točí
A točí




Ilustrace Ježibabka.

Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'Yfča', 13.05.2005 12:56.

Názory čtenářů
01.04.2005 10:05
kastel
umím si k romu představit uduševnělý přednes - je to prčózní :o) T
01.04.2005 10:15
Diotima
:-))) tp je fakt úchvatná óda o papučích u krbů atomových :-)))) teda Ifčo, skvělý, skvělý! ... a tu jsi uměla opravdu nazpaměť? musela to bejt
děsná prča....... díky
01.04.2005 10:24
Bacil
Možná by se dala vytvořit ještě i nějaká parafráze... třeba

...
Jak slunce je ňadra třpyt,
jenž vyzařuje z těla makety
A lidem stojí
A stojí
A stojí
...

Ale je to úchvatné dílo!
01.04.2005 10:31
Yfča
Vskutku jsem Ódu uměla nazpaměť (anébrž jsem byla stále žádána o procítěný přednes a dýchánky byly téměř každý týden). "Buďte zdrávi, přátelé!" bylo časem přetaveno na "Buďte zdrávi, soudruzi!". Opakující se úseky vyřvávala se mnou celá třída... Ještě dnes mi vrtá hlavou, jak je možné, že taková blbost byla tak úspěšná ... :o))
01.04.2005 10:41
JP
Teď už to Yfča z hlavy neumí, i když některý pasáže si - stejně jako já - pamatuje. :-) S jejím procítěným přednesem je to fakt DÍLO. :-)))
Když se vdávala její ségra, tak tchyně po Yfče chtěla, aby něco svého zarecitovala a rozproudila tak váznoucí zábavu. Yfča povstala, nadechla se a spustila: Jak páry stroje pekelného... Svatebčani byli šokovaný ještě víc než ta profesorka. :-)))
01.04.2005 10:58
Yfča
JP napsal(a):
Když se vdávala její ségra, tak tchyně po Yfče chtěla, aby něco svého zarecitovala a rozproudila tak váznoucí zábavu. Yfča povstala, nadechla se a spustila: Jak páry stroje pekelného... Svatebčani byli šokovaný ještě víc než ta profesorka. :-)))
Klidně se to zase naučím a za kus bůčku to někde na svatbě s citem a náležitým patosem zarecituji ... I když ... jakmile držím v pazourách desky, tak vypadám decentněji ... ;o)
01.04.2005 13:46
josefk
a leží aleží ale ží :-)
01.04.2005 15:10
Albireo
To musel být fakt zážitek!
01.04.2005 20:53
Montrealer
Jakouže školu jsi tenkrát studovala ? *
01.04.2005 22:46
Yfča
Montrealer napsal(a):
Jakouže školu jsi tenkrát studovala ? *
SEŠ.
02.04.2005 07:19
Montrealer
SEŠ (nebo byla jsi) naskrz prosáklá dělnicko-rolnickou poezijí. Škoda, že tam ti Marťani nemluvějí rusky...o))
02.04.2005 12:08
Cimrboy
To je krásný:-) Ale moc jsem se nesmál, spíš mě mrazilo:

Letní slunko vykousává
azur z oblohy
a plive ho na ostré štíty hor

*
02.04.2005 16:34
Yfča
báSNÍLEK napsal(a):
takový "soudružský text"
Však také píšu, že jde o ptákovinu na entou. :o) V té době jsme v češtině probírali básníky - budovatele... Nejspíš proto byla z toho profesorka tak vykulená. ;o))
03.04.2005 00:16
Yfča
báSNÍLEK napsal(a):
vysvětlující...díky
Ještě bych možná měla dodat, že těmi dávnými lety (o nichž píši v prologu) byl rok 1975... ;o)
03.04.2005 12:17
Bacil
Jé, 1975... to jsem začal chodit do školy :-)
03.04.2005 14:08
Kačaba
To teda je ale ptákovina :o))
06.04.2005 22:34
Yfča
Právě dorazil obrázek od Ježibabky. Dovoluji si avíznout... ;o)
06.04.2005 22:37
Wopi
skvělý! :)
06.04.2005 22:39
vrtusík
grrrr
06.04.2005 23:10
Montrealer
Ta raketa naštěstí soudružsky nevypadá - povedla se...o))
[ > ] [ >> ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)