Prolog |
Jelikož je dnes Apríl a Vrtusík zveřejnil aprílovou ptákovinku, dovoluji si vám předložit ptákovinu na entou, kteroužto jsem před dávnými lety spáchala při hodině českého jazyka. Byli jsme tehdy paní profesorkou vyzváni, abychom napsali báseň volným veršem na libovolné téma. Anébrž profesorka věděla, že občas něco vytvořím, koncem hodiny mne vyvolala a požádala, abych přednesla své veledílo. Zarecitovala jsem čerstvě zrozenou krávovinku velmi procítěně, se značným důrazem na opakující se pasáže. Spolužáci byli nadšeni (Kosmickou ódu jsem musela posléze recitovat na četných pivních a vinných dýcháncích, které jsme pravidelně pořádali), paní profesorka třeští oči možná ještě dnes ... |
|
Kosmická óda 21. století |
Jak páry stroje pekelného jde dým z raketových motorů a padá na Zem prosáklou potem dělníků Jak slunce je ohně třpyt, jenž vyletuje z těla rakety A lidé stojí A stojí A stojí A čekají, až na ledovou louku spadne vlahý déšť benzinových par
Raketa stoupá k nebi jak bílý pták míru A lidé se hemží A hemží A hemží A čekají, až raketa dobude cíle Letní slunko vykousává azur z oblohy a plive ho na ostré štíty hor A mraky pláčou a ochlazují jeho dech A raketa letí A letí A letí Šedavé páry prachu se zvedají z Marsu jak houby rostoucí po dešti a zelenolistý sad pohlcuje mnohočiché pachy ostrého ovzduší A raketa už stojí A stojí A stojí První noha vystoupila váhavě na lesklý kov rakety snů a jde vstříc přátelům vstříc Marťanům A jde A jde A jde Kovově rudé oči Marťanů bodají žlutou pláň "Buďte zdrávi, přátelé!" říká prvý a zasněně hledí v několikanásobné nekonečno vesmíru A jasné oči několika žen zaleskly se slzou dojetí A v prvé řadě s hlavou skloněnou stojí, stojí a pláče žena, jež poprvé na Marsu jest A pláče A pláče A pláče (Jak malé ptáče) Již čas návratu nadešel Raketa stoupá vstříc dálkám bezesným a na Zem sedá po krátké chvíli jak orel smělý na hnízdo své Zas domácí papuče obujeme a u krbů atomných sedat budeme Jsme doma Zas doma! A Zem se dál točí A točí A točí
|
|
Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'Yfča', 13.05.2005 12:56.
Názory čtenářů |
01.04.2005 10:05
kastel
|
umím si k romu představit uduševnělý přednes - je to prčózní :o) T |
01.04.2005 10:15
Diotima
|
:-))) tp je fakt úchvatná óda o papučích u krbů atomových :-)))) teda Ifčo, skvělý, skvělý! ... a tu jsi uměla opravdu nazpaměť? musela to bejt
děsná prča....... díky |
01.04.2005 10:24
Bacil
|
Možná by se dala vytvořit ještě i nějaká parafráze... třeba
...
Jak slunce je ňadra třpyt,
jenž vyzařuje z těla makety
A lidem stojí
A stojí
A stojí
...
Ale je to úchvatné dílo! |
01.04.2005 10:31
Yfča
|
Vskutku jsem Ódu uměla nazpaměť (anébrž jsem byla stále žádána o procítěný přednes a dýchánky byly téměř každý týden). "Buďte zdrávi, přátelé!" bylo časem přetaveno na "Buďte zdrávi, soudruzi!". Opakující se úseky vyřvávala se mnou celá třída... Ještě dnes mi vrtá hlavou, jak je možné, že taková blbost byla tak úspěšná ... :o)) |
01.04.2005 10:41
JP
|
Teď už to Yfča z hlavy neumí, i když některý pasáže si - stejně jako já - pamatuje. :-) S jejím procítěným přednesem je to fakt DÍLO. :-)))
Když se vdávala její ségra, tak tchyně po Yfče chtěla, aby něco svého zarecitovala a rozproudila tak váznoucí zábavu. Yfča povstala, nadechla se a spustila: Jak páry stroje pekelného... Svatebčani byli šokovaný ještě víc než ta profesorka. :-))) |
01.04.2005 10:58
Yfča
|
JP napsal(a): Když se vdávala její ségra, tak tchyně po Yfče chtěla, aby něco svého zarecitovala a rozproudila tak váznoucí zábavu. Yfča povstala, nadechla se a spustila: Jak páry stroje pekelného... Svatebčani byli šokovaný ještě víc než ta profesorka. :-))) Klidně se to zase naučím a za kus bůčku to někde na svatbě s citem a náležitým patosem zarecituji ... I když ... jakmile držím v pazourách desky, tak vypadám decentněji ... ;o) |
01.04.2005 13:46
josefk
|
a leží aleží ale ží :-) |
01.04.2005 15:10
Albireo
|
To musel být fakt zážitek! |
01.04.2005 20:53
Montrealer
|
Jakouže školu jsi tenkrát studovala ? * |
01.04.2005 22:46
Yfča
|
Montrealer napsal(a): Jakouže školu jsi tenkrát studovala ? * SEŠ. |
02.04.2005 07:19
Montrealer
|
SEŠ (nebo byla jsi) naskrz prosáklá dělnicko-rolnickou poezijí. Škoda, že tam ti Marťani nemluvějí rusky...o)) |
02.04.2005 12:08
Cimrboy
|
To je krásný:-) Ale moc jsem se nesmál, spíš mě mrazilo:
Letní slunko vykousává
azur z oblohy
a plive ho na ostré štíty hor
*
|
02.04.2005 16:34
Yfča
|
báSNÍLEK napsal(a): takový "soudružský text" Však také píšu, že jde o ptákovinu na entou. :o) V té době jsme v češtině probírali básníky - budovatele... Nejspíš proto byla z toho profesorka tak vykulená. ;o)) |
03.04.2005 00:16
Yfča
|
báSNÍLEK napsal(a): vysvětlující...díky Ještě bych možná měla dodat, že těmi dávnými lety (o nichž píši v prologu) byl rok 1975... ;o) |
03.04.2005 12:17
Bacil
|
Jé, 1975... to jsem začal chodit do školy :-) |
03.04.2005 14:08
Kačaba
|
To teda je ale ptákovina :o)) |
06.04.2005 22:34
Yfča
|
Právě dorazil obrázek od Ježibabky. Dovoluji si avíznout... ;o) |
06.04.2005 22:37
Wopi
|
skvělý! :) |
06.04.2005 22:39
vrtusík
|
grrrr |
06.04.2005 23:10
Montrealer
|
Ta raketa naštěstí soudružsky nevypadá - povedla se...o)) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|