Sedí myška na poli nad ní krouží sokolík kouká, než se sešeří co by zbaštil k večeři
Ze zvyku pak z velký výšky fláknul sebou vedle myšky Ta však jenom nudou zívne prostředníček na něj zdvihne Dej si odchod, hošánku mám tu svoji ochranku...
Nunčaky a dlouhý hole rázem je jich plný pole - sokolovi zkřížil plány oddíl myší domobrany...
Sotva zahlíd jejich bidla odevzdaně svěsil křídla i kdyby měl šilhat hlady půjde příště lovit hady...
|