je to jen hříčka... pokus vecpat náladu toho kterého měsíce do čtyřverší... hlubší myšlénku nehledejte :-)

je sněžným peřím leden zbledlý
a čas se měří stínem jedlí
pod ledem leden podvedu
pohledem vědem zpod ledu

* * *

do peří dřív se únor noří
než v bílých polích slunce shoří
je země hroty jehel
lesklá
a stromy nosí šperky ze skla

* * *

březnová břečka břehy třísní
břemeny přísah
břity písní
i břečtan ze zdí opelichá
a březím břízám rostou břicha

* * *

jdou duše dubů cestou k dubnu
než hadi svlečou kůži
z bubnů
a listí sedá na větve
vezmi si
ohni
co je tvé

* * *

až ze zelené květen zbělá
až prvně projde květem včela
vkřeše se třešeň do květu
a bílou sčeše k odletu

* * *

po obzor žloutne pole řepky
slunce jde spát
jak do kolébky
a červen v řece rozpuštěný
klopýtá s vodou přes kameny

* * *

pár kapek světla ve tmě tmoucí
škaredí krásní divní brouci
světluška v keři
duše bludná
jak v tůni odraz hvězdy u dna

* * *

srpnová noci bezbřehá
v níž žito kruhem uléhá
řekni
zda srpen trpí
pro srpem sťaté chrpy

* * *

zaříká září
slunce
stín
do ostruh černých ostružin
od břehu k břehu
do rozbřesku
zamyká řeky
mříží blesků

* * *

když rozprostře se rosa v astrách
nemysli na smrt
mysli na strach
na žluté světlo duté dýně
co říjen schoval na dno skříně

* * *

než listům barva vybledne
odzvoní
pádem 
 poledne
je cestou pádu vyschlá řeka
podobná zítřku
pro člověka

* * *

v prosinci síto prosem osít
o sílu hrází marně prosit
prosinec prosil
trpěl sázel
jedenáct posil strhlo hráze 
 

rok splavem odtekl
a slovy
si cestu k lednu hledá nový