Dílo #1220
Autor:yenn
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:29.11.2003 08:10
Počet návštěv:6617
Počet názorů:24
Hodnocení:24
Patří do sbírky:V poli ťa nesejú
Patří do archívu:<Soukromý> Rowenna: Co úží dech...,
<Soukromý> nympha_Echo: oblázky horské nymfy

Prolog
Babičce, které jsem ho skoro o deset let nestihla představit.
Z křemínků
"A co žes to říkala, že ten tvůj chasník dělá, děvenko?"


Milý můj ková
Oblačné koně
Kladiva zvoní
Po letních lukách

Tajná zná slova
Kůň hlavu skloní
Jak skála stojí
Milému v rukách

Můj milý ková
Oblačné koně
Ve zpěvných potocích
Sbírává pro ně
Z křemínků hřeby

Milý je kovář
Oblačných koní
Stříbrem i ohněm
Ta práce voní
Na tmavém nebi



"Ale, něco s počítačema, jako dneska skoro každej."
Epilog
Inspirováno několika fotkami západů slunce v Jeseníkách :-)

Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'yenn', 29.11.2003 17:00.

Názory čtenářů
08.01.2004 18:11
guy
Je krásná, jak skutečné západy slunce v Jeseníkách, které jsem od dětství zažíval ... převážně na chatě tety a strejdy v Koutech nad Desnou ... ***
25.01.2004 20:58
bříza
"opilý svářeč

~ co kreslí ohněm v mracích ..."
17.05.2007 19:27
Sister_of_Night
:)
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)