Neplač princezno pampeliško
hloubka se prohlubuje výškou
a výška hloubkou zvyšuje se

jde temný zimní chór a nese
v záňadří předzvěst utrpení

O to více se radost zpění
v řečištích žil flétničkou jara

jaro ?...jen sen!...dnes zima párá
břicho mým květům na záhonech

má paní květiny tu ponech -
vichřice nebem kočár žene...

Květy jsou mrazem popálené
jak dlaně  u krbu mám hřát?

toť světa řád...řád pomíjení
- svůj život musíš zachovat

život bez květin život NENÍ!

musíme domů - vítr zvrat
nese sem v mracích,
tichnou stromy
Sníh  šrámy  Země přikryje...

vše mladě  křehké vichr zlomí
už teď v korunách rekviem....
co milé mi - vše zima zmaří...

dej odpočinout od slz tvářím
jen pro květiny je mráz kat

 nelze mi přestat - pláč se děje
nechej mě ...
nechej vyplakat
vyplakat drápy  beznaděje

Vyplakat lůna  dalších zrodů
(pláč nezastavíš....pláč se děje)
i krev i sny
ne jenom vodu...
až do lůna mých dalších zrodů...
až na okraj ....
tam zlatá vitráž...
chrámoví  větví...
slunce jas...

ach Pampeliško co to říkáš?!
chvěješ se zimou...
pobledla's...!

Tam rozmlžení čekají mě....

pojď ....odlož ke mě žalu břímě
 střevíčky's někde poztrácela
horečka zbavuje tě těla
prokřehlé ptačí pápěří...

kamínky chřestí...poběžím
hladina mlhy...
rozestoupí...
jas vůně barvy kolkolem

šílenství mi tě z dlaní loupí

 Zlatá zář!

toť jen šaleb lem!..

...je slunce hříva rozpuštěná
splývání času
nebe
hvězd

tvůj pohled...jak by ze skla stěna...
nelze ti jít už?
...smím tě nést?
Je chléb
je v misce teplé mléko,
je střecha
krb
a zemitost

po jarní trávě...hebce měkko

vrať se!

Nač?
člověk  je jen host...

SEN...jenom sen!
nenech se zmámit!

který z těch světů snem je víc?
tam u vás zbývají jen rámy
jen kostry černých borovic
šedavý  příkrov nad kostrami...

Těžko říct který snem je víc....
Tady jsme nic...
a tam jsme sami
a šedý příkrov nad kostrami
smích rubem líce...pláč je líc

Zde plátna věčná v barvách svíti...
Běž milý můj...
běž...
musíš jíti!!!
Skořápka těla spánek žádá
a vítr něžně ze sněhu
spřádá mi závojíčky....
spřádá...
květiny šly...
teď na mě řada....
nezdržuj hříbě od běhu...

Nezdržuj hříbě nedočkavé
mé slunce smutkem nezarmuť!
blankytu koráb vstříc nám plave;
nezdržuj hříbě nedočkavé

vrať se má paní....