Dílo #4647
Autor:Albireo
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:28.03.2004 21:01
Počet návštěv:5005
Počet názorů:21
Hodnocení:14 1
Patří do archívu:<Soukromý> Lan: Arkádie

Prolog
On si to asi takhle nebral - bohužel.
Don Juan Tenorio II
Kde hříšnost zhubila mou vratkou duši?
Byla to náhoda? Byl to snad osud?
Takovou chvíli jsem nepoznal dosud.
Nechci se omlouvat, byť se to sluší.

Neptám se na zítřek, stačí mi tušit,
milá mi v náručí blaženě sténá -
v duchu už zjeví se neznámá žena.
Hříšnost mi zahubí mou vratkou duši.

Proč nové přísliby přehluší, co je,
odsunou přítomnost do spodní sloje
a vše, co neznáme, proč tolik láká?

Jen nové svody vždy slyší mé uši,
hříšnost pak zahubí mou vratkou duši
a další nešťastná bude zas plakat.
Epilog
Prvního Tenoria jsem napsal na den přesně před 6 měsíci. Tenhle vznikl z jedné zmatené věty, která se mi v polospánku honila hlavou.

Názory čtenářů
21.12.2008 11:30
Albireo
 
Rado Roh napsal(a):
Řekl bych že není co dodat, prostě paráda.
Děkuju. Tobě i všem
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)