| Téma #612 | |
|---|---|
| Autor: | Mario Czerney |
| Fórum: | |
| Datum publikace: | 20.09.2007 20:40 |
| Počet návštěv: | 7206 |
| Počet názorů: | 94 |
| lekce ze sebereflexe | ||
|---|---|---|
| ||
| Názory | |
|---|---|
21.09.2007 17:43 Humble |
Shari napsal(a): To nemohu posoudit - zkus se zeptat Pavly :o)málo vydržíš :) |
21.09.2007 17:44 Shari |
abych nedostala po prstíkách náhodou ;o) |
| 21.09.2007 17:46kastel |
Humble napsal(a): ...také svou větu klidně odcituji: pohádal jsem se s kolgou a po jeho odchodu tázavě koukal druhý, který byl výstupu účasten, a tu jsem pravil:Pomerančová napsal(a): Já svoji větu klidně odcituji - řekl jsem kolegovi, co má u nás na starosti Linux: "Mohl by ses na to časem podívat?"[vim co bych rekla ja - ale je to asi necitovatelne ;-) A on odpověděl "Ano." :o) Co koukáš, všechno je otázkou dohody... ...jsme se prostě nedohodli,no :o) |
| 21.09.2007 17:47Humble |
kastel napsal(a): :o)))))))))))))))))...také svou větu klidně odcituji: pohádal jsem se s kolgou a po jeho odchodu tázavě koukal druhý, který byl výstupu účasten, a tu jsem pravil: Co koukáš, všechno je otázkou dohody... ...jsme se prostě nedohodli,no :o) |
21.09.2007 18:00 Pomerančová |
Humble napsal(a): :_)))))))))))))))))))))))))))))kastel napsal(a): :o)))))))))))))))))...také svou větu klidně odcituji: pohádal jsem se s kolgou a po jeho odchodu tázavě koukal druhý, který byl výstupu účasten, a tu jsem pravil: Co koukáš, všechno je otázkou dohody... ...jsme se prostě nedohodli,no :o) |
21.09.2007 22:30 stanislav |
Mario Czerney napsal(a): pane Mário, prosím jich pěkně, řeknou mi, jak si představujou, že debata by měla probíhat, naznačej lehce, co jako by bylo pěkné na podnětný váš úvod říci, a já se vynasnažím, služebníček... nojo, člověk se chce něco dozvědět, ...je na chvilku pryč a -hned se tu řeší letounovo nadýmání, punk a soulože... jsem to tušil, že to takhle skončí, jako vždy |
| 21.09.2007 22:58Mario Czerney |
stanislav napsal(a): ježiš, pane Mário mi tady ještě nikdy nikdo neřekl:))) no já nevim, myslím, že takhle jak to je, je v pořádku, nebo snad ne?:-) kurva neser stando, to byla přece ironie! Mario Czerney napsal(a): pane Mário, prosím jich pěkně, řeknou mi, jak si představujou, že debata by měla probíhat, naznačej lehce, co jako by bylo pěkné na podnětný váš úvod říci, a já se vynasnažím, služebníček... nojo, člověk se chce něco dozvědět, ...je na chvilku pryč a -hned se tu řeší letounovo nadýmání, punk a soulože... jsem to tušil, že to takhle skončí, jako vždy |
21.09.2007 23:42 miirdas |
vždycky když si po sobě přečtu dílo přijde mi divné když se na sebe kouknu do zrcadla prostého procesoru přijdu si divný a když si to dílo po sobě nepřečtu tak mi divné nepřijde a když se do zrcadla nekouknu přijdu si divný |
| 22.09.2007 08:26stanislav |
miirdas napsal(a): jakási divnost je prostoupena celým makro - i mikrokosmem, ontologicky a gnoseologicky těžko vysvětlitelný jev nabourává celou vesmírnou stavbu, možná by se nebylo špatné na tento bezprecendentní jev podívat prizmatem noetické meta-postmoderní pluralitní jevové absence...vždycky když si po sobě přečtu dílo přijde mi divné když se na sebe kouknu do zrcadla prostého procesoru přijdu si divný a když si to dílo po sobě nepřečtu tak mi divné nepřijde a když se do zrcadla nekouknu přijdu si divný |
| 22.09.2007 08:35Mario Czerney |
co se takhle na to vysrat? vždyť ve městě spí ještě 50% populace, není dobré jim ve spánku hrozit nukleární válkou! |
| 22.09.2007 08:43stanislav |
nene, Mário, ozvěny blížícího se kolapsu světového trhu s ojetými vlakovými soupravami, musí být pojmenovány a jev pranýřován! jakmile začneš s debatou, nesmíš se od ní nějak kvůli nějakým malicherným pohnutkám způsobeným třeba hmyzem rodu brabenec v odtokovém systému distancovat! Jakási byť jen drobná a zdánlivě nic neřešící angažovanost je příkazem doby! |
| 22.09.2007 08:59Mario Czerney |
Máš-li uši, které slyší ozvěny blížícího se kolapsu světového trhu, jistě zaslechneš i volání Nejvyššího o pomoc věci tak malicherné, jako je mírumilovný pokřik ortodoxního jádra Klanu patentovaných šklebů. Zdráhám se uvěřit, že stále jezdí v ojetých soupravách, když je tolik možností jak se přemístit on ničeho nikam. |
| 22.09.2007 09:03Mario Czerney |
Kategoricky odmítají štěpení atomového jádra a svými modlitebními zpěvy vyvolávají ozvěny, které nám, tupozrakým opeřencům, přijdou jako zvony, které odbíjejí konec vesmíru. Jistě, je to podvrh, to je jasné, ale není třeba se bát podobných výrazů zpřízněnosti. |
| 22.09.2007 09:05stanislav |
Mário, milý přemýšlivý a talentovaný autore, střípku Literry z jemilejších, mě to nějak zamrzává, jdu se chvilku placatit asi na totem, nebo studovat denní tisk, abych byl v obraze a doopravdy věděl, co hýbe dnešním světem, i když publicisté mnohdy tápou... za chvilku to tu zas zkusím znovu... |
| 22.09.2007 09:17Shari |
už jste snídali? |
| 22.09.2007 09:23stanislav |
Lupičský gang okolo Berdycha před třemi lety připravoval loupež v USA. Zamýšleli zmocnit se 50 miliónů dolarů, což bylo v tehdejším kurzu více než miliarda korun. Tuto informaci bezpečnostnímu oddělení velvyslanectví USA v Praze předal v srpnu advokát Karel Hájek. Velvyslanectví USA informaci nepodceňuje.
|
| 22.09.2007 10:26stanislav |
A něco o kázni a šikaně Učitelé řeší stále složitější kázeňské problémy, práci jim ale mnohdy ztěžují zákony, kolegové, rodiče i úřady Kritici vytýkají českým pedagogům, že nezvládají moderní přístupy výuky. Učitelé se mohou zlepšovat, ale také by se měla změnit pravidla tak, aby byli pedagogové chráněni před šikanou nejenom ze strany žáků či nadřízených, ale i rodičů. Taky že si budu stěžovat, vyhrožuje sebevědomý student Vágner ve filmu Vratné lahve češtináři Tkalounovi, kterému nad narušitelem hodiny právě povolily nervy a v afektu vymačkal žákovi na hlavu smradlavou školní houbu. "Je svoboda," vysvětluje syn školního sponzora vyrušování recitace, a když se Tkaloun za zkratovou reakci na jeho nekázeň odmítne v ředitelně omluvit, incident urychlí učitelův odchod do penze. Praxe na základních školách dává Svěrákovu scénáři v mnohém za pravdu. Když Učitelské noviny daly letos na jaře prostor "šikanovaným" pedagogům, ozvaly se zpoza katedry i hlasy těch, kteří kvůli atmosféře na školách chtějí ze současného zaměstnání odejít: "V posledních letech už ztrácím chuť učit, alespoň na učilišti," svěřil se například jeden učitel. Pedagogy odrazuje zejména arogance žáků na 2. stupni základních škol, která někde přerůstá i v otevřenou agresivitu. Uprostřed celospolečenské diskuse o dětské šikaně, kdy si studenti nejrůznější vandalské kousky nebo hrubé násilí na spolužácích dokumentují mobilními telefony a vystavují na webu, se objevují i případy urážení a fyzického napadání členů učitelskému sboru. Po výjimečném incidentu z roku 2004, kdy byl pedagog na svitavském učilišti ubodán, nasadili letos v březnu deváťáci z České Třebové svému pedagogovi na hlavu odpadkový koš. K podobné džungli před tabulí má Vágnerovo skotáctví jistě daleko, nejsou to ale pouze děti v lavicích, kdo učitele trápí. Kantoři si stěžují i na šikanu ze strany ředitelů a zřizovatelů škol a život jim mnohdy komplikují také rodiče, kolegové i státní úřady. Všechny problémové případy mají jedno společné - jako by se zúčastněné strany nedokázaly domluvit. Autorita na vymření? "V jedné škole, kde mají učitelé s rodiči úmluvu, že domácí úkoly budou žáci nosit podepsané, nastala ve třetí třídě situace, kdy se chlapec snažil učitelce vysvětlit, že úkol skutečně psal doma a otec mu ho jenom zapomněl podepsat," upozorňuje na standardní moment potenciálního konfliktu Bohumil Stejskal z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). "Jelikož šlo ovšem o ,známou firmu', u níž se podobná situace už opakovala, učitelka žákovi nevěřila, přestože ten den měl pravdu. Dohadování nechala před třídou přerůst v hádku, ve které chlapci brzy došly argumenty. Zatvrdil se a řekl kantorce: ,Ty krávo!'" Učitelka trvala na tom, že žák za urážku zasluhuje dvojku z chování, ale podle metodologů výchovy neměla především situaci nechat zajít tak daleko. "Ve chvíli, kdy chlapec začal rudnout, měla odhadnout, že k něčemu dojde, a říct třeba ,Pepíku, přestaňme se hádat, vyříkáme si to po hodině, teď bychom jenom zdržovali ostatní'," upozorňuje Stejskal na postup, který měl zřejmě aplikovat i filmový Tkaloun. "Z hlediska pedagoga nejde o to vyhrát situaci, ale zvládnout ji," podotýká. Klíčovým zaklínadlem dětských psychologů bývá prevence, ne všichni učitelé jsou však na konflikty s problematickým dítětem připraveni. Můžou reagovat přehnaně nebo si jít na žáka raději rovnou stěžovat vedení školy, ale když už konfliktní situace vznikne, nemají příliš mnoho dalších možností. Pokud deváťák slovně napadne učitelku, většinou jí nezbude než si na něj stěžovat v ředitelně. A rákoskové metody dalšího Svěrákova filmového učitele Igora Hnízda jsou nepřípustné. Standardní prostředky k udržení kázně ve třídě učitelům mnohdy nestačí. "Poznámky do žákovských knížek bývají jen zoufalým výkřikem do tmy, bojí se jich pouze žáci slušní," vysvětluje Gabriela Handrychová, která učí na ZŠ v Chomutově. Osobní pohovory, pozvání rodičů do školy nebo beseda s výchovným poradcem může situaci zklidnit, ale ani vyslovení důtky nebo snížení známky z chování nemusí být pro studenta vždycky účinnou hrozbou. Administrativní rámec vyloučení - jako nejtěžšího trestu ze strany vedení školy - navíc nezaručuje návrat k normální výuce. Žák podmínečně vyloučený za krádež nebo nepovolené absence může zůstávat během správního řízení ve škole dál i několik měsíců, přičemž bude dál narušovat pracovní klima, vědom si toho, že už se mu nic horšího nemůže stát. Učitelům by podle psychologů pomohlo další vzdělávání zaměřené na to, jak komunikovat v krizových situacích s obtížně zvládnutelnými dětmi. Pokud se problém včas odhalí, dá se prý mnohému předejít. Ministerstvo školství však žádné takové doškolování neplánuje: "Pokud by existovaly výrazné požadavky na zařazení této problematiky do oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, která je hrazena z rozpočtu, tak bychom s ochranou učitelů nějak konkrétně počítali," konstatuje Ondřej Gabriel z tiskového odboru ministerstva školství. "Zatím ale tato potřeba není." Neefektivní postihy žáků nejsou však jedinou slabinou výchovného rámce. Role vychovatele, na niž se kladou stále vyšší nároky, končí totiž ze zákona před prahem školní budovy, a učitelé se tak mnohdy dostávají do poněkud schizofrenního postavení. "Bydlím nedaleko od školy, často potkávám několik, stále stejných, žáků z devítky, kteří posedávají v podvečerních hodinách před školou a popíjejí alkohol se starší mládeží," říká učitelka Handrychová. "Vůbec jim nevadí, že je vidím, klidně si přihnou z láhve či krabice přímo pár kroků ode mne. Bylo mi řečeno, že po vyučování a mimo budovu školy se s tím stejně nedá nic dělat." "Samozřejmě, že tohle autoritě učitele neprospívá, ale takhle jsme si nastavili zákony," připomíná Stejskal z MŠMT, že právo přesně rozlišuje, co je prostředí školy v době působení školy a co se děje mimo. "Naši právníci říkají, že pokud bychom připustili, že budeme trestat žáky za to, co dělají mimo školu, tak bychom museli ty případy také vyšetřovat a k tomu škola nemá prostředky." Někteří učitelé si ovšem stěžují také na zákon na ochranu mladistvých, který jim brání varovat před problémovými studenty ostatní spolužáky. "Když jeden žák, který byl od čtvrté třídy zapojen do mnoha krádeží ve škole i mimo školu, odcizil v 5. ročníku před hodinou tělocviku mobil, zachovala se jedna kolegyně akčně. Začala na číslo ukradeného mobilu telefonovat a ten se ozval zlodějovi z kapsy kalhot," vzpomíná Handrychová. "Žák odmítl telefon vydat s tím, ať si ho paní učitelka vezme sama a vrátil ho teprve, když bylo posláno pro ředitele. Řekla jsem svým čtvrťákům, ať si dávají pozor na své věci a tomu žákovi ať se raději vyhnou," upozorňuje chomutovská pedagožka. Proč tedy dnešní učitelé uplatňují autoritu složitěji než jejich předchůdci? Pokračování na straně II Dokončení ze strany I "Když jsem před padesáti lety začínal v jedné venkovské jednotřídce, patřil učitel spolu se starostou a farářem k těm moudrým. Lidé se chodili do školy radit s nejrůznějšími problémy a pomáhal jsem jim i sepisovat žádosti na úřady," vzpomíná Stejskal. V éře, kdy si žák může o předmětu svého zájmu najít informace na internetu nebo v odborných časopisech, už ale role učitele jako moudrého nositele a předavatele vědomostí slábne. O to důraznější akcent metodologové kladou na výchovné dovednosti pedagogů. Autoritu si podle nich učitel musí získat souhrnem vlastností, kterými má jít ve svém povolání dětem příkladem. Role a postavení kantora jsou sice tím pádem stále těžší, s tím by však učitelé měli počítat. "Děti jsou vždycky takové, jaké byly," tvrdí Bohumil Stejskal. "Vnímají a přebírají ze společnosti to dobré i špatné. Když v televizi vidí zprávy o vraždách a vykradených bankách, neznamená to, že je budou následovat, častokrát však v podobném společenském klimatu dokážou vlastní prohřešky snáz omlouvat." Vynechaná "odpoledka" nebo urážka učitele ve srovnání s deklamovanou beztrestností závažných kriminálních činů pochopitelně moc neznamená. "Společenskou normu neurčují jenom zákony, ale to, co se dnes všeobecně považuje za normální," upozorňuje Stejskal. Kantor má podle něj obzvláště starším dětem umět dát najevo, že mu na nich záleží, a nemá si jejich případnou nekázeň vztahovat na vlastní osobu. Problém ovšem je, že při pracovním přetížení a náročné odborné přípravě nemá mnohdy pedagog čas ani sílu složité předivo psychologických vztahů ve třídě rozplétat. Společenské ocenění jeho práce není adekvátní: letos představuje například nástupní plat absolventů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně 14 a půl tisíce Kč měsíčně. Připomínat za těchto okolností pedagogům okřídlené klišé o učitelství jako poslání není zrovna fér. "Dostala jsem vás jako třídní, i když jsem vás nechtěla," prohlásila na zahájení letošního školního roku kantorka jedné pražské základní školy a podle Stejskala tím v podstatě mezi katedrou a řadami lavic vykopala válečnou sekeru. "Takovým prohlášením automaticky staví žáky do opozice a odsuzuje se k tomu, že ji děti nebudou brát. Předem narušuje školní klima, které netvoří jen pěkné nástěnky, ale hlavně vztah mezi žákem a učitelem. Pokud jsou ty vztahy dobré, nemůže dojít k tomu, že někdo vztáhne na učitele ruku. Přál bych našim učitelům na zkušenou Británii nebo státní školu ve Spojených státech." Šikana ve sborovně Zjednat si pořádek v hodině vyžaduje přirozenou autoritu, ale o tu, zdá se, musejí obzvláště začínající učitelé ve vztahu k žákům s každým zvoněním znovu bojovat. Prokopnuté dveře na chlapeckém záchodě a otlučená Masarykova busta ve školním vestibulu napoví, že to nebudou mít snadné. Některé školy zavádějí proto nákladné monitorovací systémy, jež mají preventivně bránit ničení školního majetku a dětskému násilí na chodbách. Hledáčky průmyslové kamery však obvykle nezachytí další formu psychosociálního násilí na učitelích, moderními termíny přezdívanou mobbing (šikanování kolegy) nebo bossing (šikanování nadřízeným). Proti takové diskriminaci by snad bylo třeba kamery instalovat hlavně do sboroven a kanceláří ředitelů. "Na vedení školy jsem podal stížnost k České školní inspekci, protože se mnou byly dlouhodobě za sebemenší nedostatky sepisovány různé zápisy, dvojnásobně mi snížili osobní příplatek a ředitel mě v práci urážel, zatímco hrubé nedostatky u ostatních pedagogů přehlížel," vzpomíná Jan Novák, který ve Středním odborném učilišti rybářském v Třeboni pracoval 14 let jako gangu násilnických studentů. Nemusí při to m ale pravidelně vyplňovat zbytečné výkazy nebo se bát ředitele. Foto Isifa.com zástupce ředitele pro teoretické vyučování a později ještě dva roky jako učitel všeobecně vzdělávacích předmětů a tělesné výchovy. "Věděl jsem, že někteří učitelé chodí do třídy o čtvrt hodiny později nebo dokonce vůbec. To bylo v pořádku, ale na ,stěžovateli', jak mě ředitel tituloval před všemi pedagogy, hledali nedostatky cílově. Toto likvidační jednání vedlo dvakrát k mé pracovní neschopnosti," upozorňuje Novák, který se zdá být typickou obětí diskriminace na školském pracovišti. Jeho případ není ojedinělý. V Klubu pedagogů, který se snaží obětem učitelské šikany pomáhat, si podle jeho koordinátorky Stanislavy Chřášťanské na šikanu stěžují desítky kantorů: "Nejčastěji nás pedagogové kontaktují ve chvíli, kdy vyvrcholí vztahové problémy s vedením školy a obávají se ztráty zaměstnání. Jde většinou o případy dlouhodobé šikany, jako odmítání komunikace spojené s ponižováním lidské důstojnosti ze strany vedoucích pracovníků, nepředávání důležitých informací potřebných pro výkon práce, zadávání nesmyslných úkolů, přetěžování, šíření pomluv a represe za projevení vlastního názoru a vyjádření kritických, byť oprávněných připomínek ke způsobu vedení organizace." Případy, jež často postihují pedagogy, kteří se nebojí otevřeně prezentovat své názory, většinou podle Chřášťanské končí pokusem o profesní likvidaci nepohodlného učitele, který je často nucen podat výpověď nebo rozvázat pracovní poměru dohodou. "Pokud učitel odmítne, je mu vyhrožováno, že s ním bude pracovní poměr rozvázán pro závažné porušování pracovní kázně, a stává se, že po několikerém udělení výtky, která bývá neopodstatněná a uměle vykonstruovaná, zaměstnanec skutečně výpověď obdrží nebo na prosazování svých práv rezignuje, jelikož není schopen snášet stupňující se psychický teror," upozorňuje Chřášťanská. S částečnou decentralizací českého školství v 90. letech nabyli mnozí ředitelé škol s právní subjektivitou také novou odpovědnost a pravomoci, na které nemuseli být zcela připraveni. Stali se z nich manažeři řešící ekonomické a právnické problémy a na udržení dobrého školního klimatu jim mnohdy nezbylo dost času. Jejich zaměstnanci se mohou opřít o pracovní zákoník, využít odborové organizace a v krajním případě hnát případ diskriminace až k soudu, ale bossing se těžko prokazuje, když se ostatní členové sboru bojí šikanu dosvědčit. Navíc i po prohraném soudním sporu zůstávají ředitelé často na svých postech, takže mohou zaměstnanci další působení ve škole znovu pořádně znepříjemnit. V zařízeních, kde by měly být dětem vštěpovány standardy korektního chování a kde by měl probíhat přirozený dialog, je podobný stav zarážející. Rodič jako rušivý element Někteří ředitelé mají sice tendenci k silovému řešením sporu, často se ale nedokážou svých učitelů zastat a ustupují nátlaku agresivnějších rodičů. To ilustruje i případ Jiřího Gutknechta ze ZŠ Bílá cesta v Teplicích. Také on získal v učitelském sboru nálepku nežádoucí osoby. "Všechno to začalo panem S., jehož syna jsem učil. Když jsem se jednou rozhodl nechat celou třídu za nevhodné chování po škole, pan S. mi přišel oznámit, že jeho syn nepřijde. Jelikož jsem neměl potřebu dohadovat se s ním o svých metodách, vyhodil jsem ho. Tento rodič byl však hlavním sponzorem školy, věnoval jí 200 tisíc. Šel si stěžovat ředitelce a ta spolu se zástupkyní začala vystupovat proti mně," popisuje své trable s rodiči Gutknecht. "Později jsem byl obviněn z toho, že v mých hodinách je hluk a že mám špatný přístup k žákům a fackuji je. Veškerá tato tvrzení byla nepravdivá, ale nakonec jsem musel školu opustit." Gutknechtovi se prý ani po stížnostech na MŠMT a u ombudsmana nedostalo žádné satisfakce. Školský zákon stanovuje povinnosti zákonných zástupců žáka, mezi něž patří i sledovat studijní výsledky studenta, spolupracovat s vedením školy a na požádání učitele přijít do školy. Někteří rodiče ovšem této možnosti využívají častěji, než by si kantoři přáli. "Mám problémy se žákyní 2. třídy, respektive s jejím tatínkem. Stačí napomenutí bez záznamu v notýsku, dívenka si jen trochu postěžuje - a tatínek je ve škole. Na hony je z něj cítit averze vůči učitelům a nebere si servítky ani před dětmi," stěžuje si nejmenovaná pedagožka v anketě Učitelských novin. "Děvčátko přitom jeho manýry velice rychle přebírá. Nedávno, když jsem napomenula dva rošťáky, kteří se do sebe pustili, konstatovala polohlasem - abych to ale slyšela: ,Co od ní chcete, je to jenom kantorka!'" Pracně budovanou autoritu začínajícího učitele dokážou vedle potížistů v lavici mnohdy úspěšně podrývat právě rodiče. Chomutovská pedagožka Handrychová upozorňuje na fenomén skrytého záškoláctví, které někteří z nich dokonce podporují: "Ve školách se množí neodůvodněné absence, které rodiče kryjí a omlouvají, aby je pak nemuseli vysvětlovat na sociálním odboru. Rodinné důvody nebo jednodenní nevolnosti jsou prakticky nenapadnutelné." Spolupráci se školou si rodiče představují různě. Někteří se pedagogický sbor snaží ignorovat, jiní jsou přehnaně kritičtí. "Volají nám sem na ministerstvo rozhněvaní rodiče a chtějí třebas vědět, podle jakého předpisu může učitelka zakázat dětem ve třídě křečka. Vůbec je ale nenapadne zeptat se přímo u kantorky, proč jim ho vůbec chce zakázat," upozorňuje na nedostatek domluvy se školou Stejskal. Ředitelé se mnohdy ocitají pod zbytečným tlakem zřizovatelů škol a bývají nuceni porušovat předpisy jen proto, aby vyhověli starostovi nebo zastupitelstvu. "Někteří starostové mají dojem, že když zřizují školu a jmenují jejího ředitele, mohou mu také radit, jak má učit," tvrdí ředitelka jedné vesnické školy. Politickou nezávislost výchovného zařízení podle jejích kolegů ohrožují i místní politici. Ze školy se může stát předmět politického přetahování zejména v předvolebním období, kdy kandidáti začnou kritizovat "zaostalé metody vzdělávání", o které se nikdy předtím nezajímali. "Nátlak, tím spíše politický, je nepřijatelný," potvrzuje Ondřej Gabriel z tiskového oddělení ministerstva školství. "Obecně lze ale říci, že zájem zřizovatele o kvalitní obsazení pedagogického personálu, je-li samozřejmě projednáváno s ředitelem..., je legitimní, neboť zřizovatel je odpovědný." Také kraje vystupují mnohdy proti školám z pozice síly a někde ještě donedávna požadovali úředníci povinně vypisovat ve všech středních školách přijímací zkoušky, jejichž organizace je podle zákona v kompetenci ředitelů. Ti si potom stěžovali na odliv studentů do sousedního kraje, kde po studentech nikdo přijímačky nepožadoval. Mnozí pedagogové vnímají také jako státní šikanu neustálé vyplňování nejrůznějších výkazů a tabulek, které považují za zbytečné. "Co se týče přílišné administrativy, mohu říci, že MŠMT připravuje změny školského zákona, které omezí papírování škol, tedy hlavně výkaznictví, administrativu pro přijímání žáků a podobně. Zejména agenda, která se provádí v režimu správního řádu -což svého času prosadila legislativní rada vlády... - komplikuje školám zbytečně život," souhlasí za resort školství Gabriel. Učitelé na začátku školního roku nestojí pouze před dalšími úkoly a novými žáky, ocitají se i mezi mlýnskými kameny situací, které nejsou popsány ani v učebnicích pedagogiky. Když jsme se v minianketě Orientace učitelů sdružených v občanském sdružení Klub pedagogů ptali, zdali dnes jejich kolegy "šikanují" spíše žáci, zaměstnavatelé nebo státní úřady, jeden z nich odpověděl: "Všichni - a to v uvedeném pořadí." |
| 22.09.2007 10:28stanislav |
Ste kráva, paní učitelko Lidové noviny sepsal JAN ČÁP |
| 22.09.2007 10:38Humble |
seberefle učitelů? :o) |
| 22.09.2007 10:40Shari |
Humble napsal(a): jaký rifle?seberefle učitelů? :o) |
| [ << ] [ < ] [ > ] [ >> ] | |
| Přidat názor |
|---|