co je to klišé |
Obracím se na vás s otázkou na téma, o kterém si myslím, že jste kompetentní všichni pohovořit. Co je to vlastně klišé? Klišé: v břiše, tiše, dýše, číše, Fišer, v míše, plyše, chýše, píše, pýše, říše, výše... Každé slovo se jím v určité konstelaci může stát. Tak tedy posílám balón do hry:
milý pane milá dámo největším klišé je klišé samo
Jenom na mě nechoďte s žádnou Wikipedií...
|
|
Názory |
21.05.2007 11:09
Yvette
|
v čem vnímáte rozdíl mezo klišé a kýčem? |
21.05.2007 11:30
Vlkodláček Sráček
|
Yvette napsal(a): v čem vnímáte rozdíl mezo klišé a kýčem? To jsou přece dvě naprosto odlišné věci - klišé je, jak už bylo řečeno, něco provařeného, nedostatečně kreativního...
Kýč může být i hodně kreativní, a přesto to bude kýč. O kýči už tady také byla řeč. Kýč má dva základní znaky:
1. Většinou něco předstírá (sádrová pozlacená váza předstírá, že je "pravé baroko", výstava mrtvol v Lucerně předstírá, že se snaží "vzdělávat veřejnost" apod.)
2. Kýč je podbízivý, útočí na primární pudy a emoce, s čímž souvisí přehánění - na té váze je příliš mnoho kočičího zlata, báseň je samé rozervané srdce, horké slzy apod., ve filmu je "dojemná scéna" podkreslená ještě jímavější hudbou apod... |
08.06.2007 16:28
eliah bruno
|
píšeš klišé
píši klišé
tiše si v nás klišé dýše
neklišé se kryjí
v skrýše
jestli v břiše
kryjí se
jestli v srdci
kryjí se
tam však dýka!
klíše vzlykaj
že sou ďourkou
probodené
že jsme klišé
zapomenem
každý na nás
zapomene!
(i toť klišé!)
:-)) |
27.09.2007 13:04
maxima gali
|
klišé je to, u čoho cítim, že už má viac repordukčnú, ako výpovednú hodnotu
ak prvý krát počujem: modré nebo - nie je to klišé
ak ho prečítam v podobnom význame po stý krát, stáva sa to pre mňa klišom, je to hlboko individuálne, závisí to od skúsenosti posudzovača, ak ho prečítam v inom význame, ako bolo zvykom, opäť to nie je klišé
strieborný monitor
matný lesk k tomu
odišiel mi disk
veď mal komu
škoda že tak klišovite
bez záloh, bite ma, tnite!
ma porazí,
dúfam že opravený
o pár dní dorazí.
|
08.11.2007 19:51
siorak
|
Vlkodláček Sráček napsal(a): Yvette napsal(a): v čem vnímáte rozdíl mezo klišé a kýčem? To jsou přece dvě naprosto odlišné věci - klišé je, jak už bylo řečeno, něco provařeného, nedostatečně kreativního...
Kýč může být i hodně kreativní, a přesto to bude kýč. O kýči už tady také byla řeč. Kýč má dva základní znaky:
1. Většinou něco předstírá (sádrová pozlacená váza předstírá, že je "pravé baroko", výstava mrtvol v Lucerně předstírá, že se snaží "vzdělávat veřejnost" apod.)
Tož to je vyjádřeno přesně dle mého gusta. Tak nějak bych to řekl, kdybych to uměl.
2. Kýč je podbízivý, útočí na primární pudy a emoce, s čímž souvisí přehánění - na té váze je příliš mnoho kočičího zlata, báseň je samé rozervané srdce, horké slzy apod., ve filmu je "dojemná scéna" podkreslená ještě jímavější hudbou apod... |
08.11.2007 19:54
siorak
|
Alan Marceau napsal(a): Takové básně o strojích, o ženách u pásu, jeřábnicích, to je krása...
klišé je šablona... když člověk chce něco vyjádřit, nevyjádří to tak, jak to cítí, ale použije nějakou šablonu, do které napasuje to, co potřebuje... báseň je šablona, pozdrav je šablona, člověk vlastně žije jenom v šablonách a celej život je jedno velký klišé... a to, co tady všichni říkáme je klišé, například proto, že mě počítač nepustí, abych udělal něco za hranicemi, že mě vy nepustíte, že mě moje hlava nepustí za hranice... klišé je o hranicích a záleží pouze na tom, jaké kdo ty hranice máme... tohle se mi taky hooodně líbí |
28.01.2008 00:59
sokrates
|
byl jsem kdysi dávno v Leningradě na baletu, 6 borců tam trsalo s obrovským kladivem, nebylo to klišé, nebyl to kýč, byl to čistočistý děs ... |
28.01.2008 08:56
Monty
|
sokrates napsal(a): byl jsem kdysi dávno v Leningradě na baletu, 6 borců tam trsalo s obrovským kladivem, nebylo to klišé, nebyl to kýč, byl to čistočistý děs ... Moje máma byla v Severní Koreji na opeře o korejskejch partyzánech, prej taky dobrý. Ale tohle zní fantasticky, škoda že nechystaj s tímhle představením zájezd do Národního... |
28.01.2008 16:55
siorak
|
sokrates napsal(a): byl jsem kdysi dávno v Leningradě na baletu, 6 borců tam trsalo s obrovským kladivem, nebylo to klišé, nebyl to kýč, byl to čistočistý děs ... Také jsem byl v Leningradě na baletu. Sehnal jsem lístek po známosti - Bachčisarajskij fontan. Mám dojem, že to divadlo se tenkrát jmenovalo Kirovskij těatr nebo tak nějak. Interiér, před kterým se může jít Národní jedině schovat, carská lóže, hlediště i balkóny plné do posledního místečka s jasnou převahou "valutových" cizinců, kupodivu nadšených z jednoho z nejlepších baletních souborů světa. Asi jsi tam byl v sedmnácém po revoluci, ne? :-)) |
28.01.2008 17:18
sokrates
|
tuším, že to mohlo být kolem r. 80 |
30.01.2008 22:32
siorak
|
sokrates napsal(a): tuším, že to mohlo být kolem r. 80 Bylo, proč? Za třeskutého Brežněva. Nebo už byl posmrti? zažil jsem tam Černěnka i Andropova. |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|